karta rostliny zobrazena tento rok 59x
Tropické keře : Magnoliopsida / Malvales / Malvaceae / Hibiscus
Roste v tropické Africe, Somálsku, Eritrei, Etiopii, Jemenu, Madagaskaru, tropické Asii a Austrálii jako trvalka, polokeř nebo keř. Dorůstá výšky 2,5 - 3m. Větve jsou ochlupené. Palisty jsou nitkovité. Listy jsou obrysem široce eliptické, vejčité až prakticky kulaté, mohou být mělce 3 - 5tilaločné, špičaté, pilovitě zubaté až vroubkované, oboustranně ochlupené, dlouhé 2,1 - 18,6cm, široké 1,9 - 15,1cm, báze srdčitá až uťatá a řapíky jsou dlouhé 2 - 18cm. Květenstvím je hrozen nebo úžlabní květ, má 0,5 - 3cm stopku, kalíšek ochlupený, kratší kalicha, se 7 - 9ti úzce lopatkovitými až úzce obvejčitými listeny srostlými na bázi, délky 0,5 - 1,2cm, šířky 1 - 2mm, kalich je ochlupený, zvonkovitý, dlouhý 1 - 2cm, laloky 3úhlé nebo vejčité, špičaté, 3žilné, korunní lístky žluté s červenými nebo růžově fialovými tečkami na bázi, jsou dlouhé 1,5 - 4cm a široké 0,8 - 1cm. Plodem je ochlupená tobolka délky 1 - 1,6cm, šířky 0,8 - 1,2cm, se zobákem délky 1 - 2mm a obsahuje hranatě ledvinitá semena délky 2 - 3mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Abelmoschus panduriformis, H. friesii, H. mollis, H. multistipulatus, H. panduriformis var. australis, H. stipularis, H. tubulosus, H. velutinus, Parita panduriformis, Triplochiton setosa
Rodové jméno pochází ze jména egyptského boha Ibis a řeckého slova iskó = ctím. Roste v teplých tropických a subtropických částech Asie, Afriky a Ameriky v podobě i stálezeleného keře nebo nízkého stromu (i trvalky). Palisty jsou malé, úzké, chlupovité nebo široké a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, celokrajné, zubaté až hluboce laločnaté, od báze 3 - 7mižilné a řapíky bývají ochlupené. Kvete ozdobnými 5tičetnými růžově fialovými, červenými nebo žlutými květy složenými z velkých překrývajících se korunních lístků, výraznými dlouhými tyčinkami a pestíky. Plodem je pukavá válcovitá tobolka a obsahuje ledvinitá až prakticky kulatá. V našich obchodech se nejčastěji setkáte s druhem H. rosa-sinensis, což je bytový ibišek (čínská růže), venkovním ibiškem je pak H. syriacus a poslední dobou přichází do obliby také H. moscheutos (Ibišek bahenní), ze kterého se mohou pěstovat celoročně venku pouze některé kultivary. Existují vnitrodruhové taxony:
Potřebuje slunné místo, raději ale rozptýlené světlo a hlinitá půda bohatá na živiny. Důležitá je také vyšší vlhkost vzduchu a udržování stále vlhkého substrátu. Na zimu jej přemístěte na chladnější, ale stále světlé místo a mírně snižte zálivku. Dobře snáší řez.
Množíme semeny (u venkovních sbíráme nejlépe v únoru, mají vysoké procento klíčivosti), pak je odolnější, ale méně kvete nebo řízkováním dřevnatých větviček, které se nejprve nechají zakořenit ve vodě.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
V této poměrně vělké čeledi existuje na 200 rodů s asi 2300 druhy. Taxonomická struktura je poněkud obtížnější, podrobnější informace získáte např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Malvaceae . Listy vyrůstají obvykle střídavě a jsou laločnatě dělené a často se zubatým okrajem. Okvětních lístků je nejčastěji 5 (existují samozřejmě polokvěté a plnokvěté kultivary s většími počty). Plodem je nejčasteji tobolka nebo oříšek.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: