karta rostliny zobrazena tento rok 192x
Byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Helichrysum
Roste ve středozemí v podobě polokeře v trsech. Dorůstá výšky i šířky 0,2 - 0,6 (i 1)m. Lodyha je přímá, spíše nevětvená a dřevnatějící. Listy jsou tyčkovité a trubkovité, podvinuté, šedozelené, v mládí ochlupené a dlouhé 0,5 - 4cm. Květenstvím je chocholík o průměru až 8cm, tvoří jej úbory délky 4 - 5mm s úzce zvonkovitým až válcovitým víceřadým zákrovem, vnější listeny jsou kožovité, bledě žluté, vnitřní i několikrát delší, květy jsou pouze terčovité, žluté a kratší zákrovu. Plodem je tmavěhnědá (i žláznatá) nažka. Je vhodný k sušení. Vydává aroma podobné koření maggi. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje mu plné slunce a teplo. Půda by měla být lehká, kyselá, propustná a písčitá. Odolává mrazům do -10°C, půda ale musí být dokonale suchá.
Množí se řízkováním na jaře nebo na podzim.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 8 - 10
Synonyma: Gnaphalium glutinosum, Gnaphalium italicum, H. angustifolium var. numidicum, H. italicum var. numidicum, H. italicum var. serotinum, H. numidicum, H. rupestre subsp. glutinosum, H. serotinum, H. stoechas subsp. numidicum
Roste v jižní Africe, Austrálii, méně často ve střední Asii a Novém Zélandu. Dorůstá výšky 0,1 - 1,5m. Povrch bývá plstnatý, barva šedozelená.
Všechny druhy jsou náchylné na přelity. Jsou to spíše suchomilné, o čemž svědčí některé druhové názvy slaměnek.
Dělí se dělením trsů nebo bylinnými stonkovými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: