Skalničky :
Magnoliopsida /
Fabales /
Fabaceae
/ Genista
Roste ve střední a jižní Evropě (ne v Alpách), ve Španělsku, Francii, Dánsku a dál až po Sibiř v podobě opadavého, vzpřímeného, beztrnného, nepravidelného vzdušného vzpřímeného až poléhavého polokeře nebo keře. Dorůstá výšky (0,1 -) 0,5 - 1 (i 2)m. Dorůstá výšky 0,2 - 1 (i 2)m. Kmínky jsou vystoupavé nebo přímé, bohatě větvené, početné, v mládí žebernaté, přitiskle ochlupené nebo holé. Palisty jsou zakrnělé, šídlovité až kopinaté, dlouhé 1 - 3mm. Listy jsou střídavé, jednoduché, eliptické, podlouhlé, kopinaté nebo obkopinaté až čárkovité, tmavězelené, na okraji i rubu ochlupené, dlouhé 1 - 2,5 (i 5)cm, široké 0,3 - 1cm a na bázi klínovité. Kvete na koncích větví v bohatých (2 -) 3 - 5 (i 6)cm dlouhých žlutých hroznech, stopky květů jsou dlouhé 2 - 3mm, kalich 5mm, je rozeklaný ve 2 téměř stejné pysky s velkými zuby, je holý, pavéza dlouhá 0,9 - 1,7cm, je vejčitá, holá, krátce nehetnatá, křídla podlouhlá a odstávají, jsou kratší než člunek. Plodem je 1,5 - 2,5 (i 3)cm holý úzce podlouhlý až čárkovitý plochý rovný hnědý lusk se (3 -) 4 - 10 semeny olivově hnědé až černohnědé barvy, délky 2,5mm a šířky 2mm. Používá se v léčitelství a v barvířství. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. alpestris - Tyrolsko; polštářovitý habitus; výška 10 - 20cm; listy užší
- f. angustata - listy úzce eliptické, dlouhé 1 - 2cm, široké 2 - 3,5mm; květenstvím je mírně kratší hrozen
- var. anxantica/G. anxantica - polštářovitý habitus; výška 20cm; větve slabé; květy větší
- subsp. campestris - Slovensko; trsnatý polokeř; výška 15 - 30cm; větve vystoupavé, nevětvené, v horní části ochlupené, hustě olistěné; listy kopinaté až podlouhlé, dlouhé 1,2 - 2cm; hrozen řídký, podlouhlý, dílčí hrozny řídké, dlouhé 1 - 4cm, vlastní květy mají 4mm stopku, kalich 5ticípy, holý, koruna světle žlutá, dlouhá 8mm; lusky čárkovité, špičaté, lesklé, dlouhé 1,2 (i 2)cm a obsahují 1 - 3 semena
- var. depressa
- subsp. elatior/subsp. elata - Morava, Slovensko; bohatě větvený habitus; výška 1,5 (i 2)m; větve hranaté, prutovité, na vrcholu ochlupené; listy kopinaté nebo eliptické, dlouhé 2,5 - 4cm, na okraji ochlupené; květenstvím je kuželovitý bohatý hustý latnatý hrozen, dílčí hrozny dlouhé 3 - 10cm; vlastní květy mají 2pyský kalich s cípy kratší trubky; plody drsné, dlouhé 1,3 - 2cm
- 'Flore Plena'/'Plena' - polštářovitý habitus; výška do 30 - 50cm; květy plnokvěté, oranžově žluté
- 'Golden Plate' - rozkladitý půdokryvný habitus; květy žluté
- var. grandiflora - pavéza dlouhá 1,5 - 1,7cm
- var. hirsuta/var. pubescens - bohatěji větvený habitus; mladé větve a listy ochlupené; plody holé
- var. humilior/G. mantica - severní Itálie; přízemní polštářovitý habitus; výška do 50cm; větve v mládí více chlupaté, zpravidla až štětinaté; plody ochlupené
- subsp. hungarica/var. oligosperma/var. trichocarpa - Pilišské a Budínské kopce; polokeř; výška 30 - 60cm; lodyhy poléhavé až plazivé, konce vystoupavé, v horní 1/2 široce rozvětvené a ochlupené; palisty neopadavé; listy široce kopinaté, oboustranně ochlupené, dlouhé 2,5 - 4cm; květenství široce latnaté, vejčité, dílčí hrozny husté, dlouhé 3 - 7cm, vlastní květy světle žluté, na stopkách ochlupené, kalich řídce ochlupený, cípy 3 delší, 2 kratší, zašpičatělé; lusky zprvu ochlupené, mírně ohnuté a dlouhé 2cm
- f. latifolia - listy široce eliptické, tmavě zelené a dlouhé 3 - 3,5cm
- subsp. ovata - Devínska Kobyla, Burda; keř nebo polokeř; výška 20 - 30cm; větve vystoupavé až vzpřímené, hranaté, nevětvené; listy eliptické až vejčité, na okraji ochlupené, dlouhé 1,8 - 2,5cm, spodní strana drsně ochlupená; hrozny dlouhé 3 - 7cm, kalich 5ticípý, 2pyský, koruna žlutá, pavéza kulatě vejčitá; lusky ochlupené, dlouhé 4cm a široké 6 - 7mm
- var. prostrata - Evropa; výška do 20cm; listy zpravidla dlouhé 1cm; květy chudé
- subsp. pubescens - okolí Bratislavy; polokeř; výška 0,3 - 1m; větve vystoupavé až vzpřímené, na bázi dřevnaté, rýhované až hranaté, v horní části větvené, ochlupené; listy kopinaté až široce vejčité, špičaté, oboustranně ochlupené, dlouhé 2,5 - 3,5cm; květenstvím je zpravidla jednoduchý hrozen, dílčí hrozny dlouhé 3 - 6cm, kalich 2pyský, cípy kopinaté, zašpičatělé, ochlupené; lusky holé, dlouhé 2cm a široké 4mm
- 'Royal Gold' - výška 0,5 - 0,8 (i 1m); květenstvím je bohatá kuželovitá žlutá lata délky do 8cm
- subsp. tinctoria - nízký polokeř; větve vystoupavé nebo vzpřímené, mírně ochlupené, větvené, rýhované; listy eliptické nebo kopinaté, špičaté, na okraji ochlupené, dlouhé 1,5 - 3cm, spodní strana ochlupená; hrozny 3 - 6tikvěté, stopky dlouhé 2mm, kalich 2pyský, cípy delší trubky; lusky úzce kopinaté, špičaté, ochlupené a dlouhé 1,5 - 3cm
- var. virgata - mohutnější habitus; výška 1,5 - 2m; lusky obsahují 3 - 6 semen
Vyhovují mu okraje lesů, cesty, hlinitá nevyschlá teplá světlá místa, louky, pastviny, často i rašeliniště, pudy hlinité, vlhké, chudé na dusík, zásadité i kyselé a plné slunce. Snáší teploty do -30°C.
Množí se semeny nebo řízky.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 3 - 9
Synonyma: Corniola tinctoria, Cytisus tinctoria, Cytisus tinctorius, G. alpestris, G. anxantica, G. borysthenica, G. campestris, G. donetzica, G. elata, G. elatior, G. humilis, G. hungarica, G. lasiocarpa, G. mantica, G. marginata, G. mayeri, G. oligosperma, G. ovata, G. patula, G. perreymondii, G. ptilophylla, G. pubescens, G. rupestris, G. sibirica, G. tanaitica, G. tenorii, G. tenuifolia, G. tinctoria subsp. elata, G. tinctoria subsp. oligosperma, G. tinctoria var. campestris, G. tinctoria var. oligosperma, G. virgata, Genistoides elata, Genistoides tinctoria, Spartium tinctorium
Roste v Evropě, středozemí a západní Asii v podobě opadavého (i stálezeleného) keře nebo trvalky. Povrch bývá trnitý. Větve bývají slabé, metlovité a mohou být hranaté až křídlaté. Palisty jsou max. drobné. Listy jsou střídavé, jednoduché (i 3četné) a dlouhé 1cm. Květenstvím je úžlabní nebo vrcholový svazeček nebo hrozen (i samostatný květ), vlastní květy jsou motýlokvěté, žluté, kalich 2pyský, horní hluboce 2dílný, dolní 3cípý, koruna je žlutá, největší korunní lístek (pavéza) je na bázi srostlá s křídly. Plodem je podlouhlý, čárkovitý nebo široce vejčitý lusk. Nejznámějším druhem je G. tinctoria. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Porlock' - mohutný habitus; polostálezelený; květenstvím je hrozen, vlastní květy aromatické béžově žluté
- 'Yellow Imp' - rozložitý habitus; výška 1,5 - 1,8m; květy žluté, červené, hnědočervené nebo béžové
Vyhovuje ji propustná kamenitá lehká půda, zpravidla vápenitá, teplo a plné slunce.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Fabaceae (Bobovité)
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
- Mimosoideae - teplé oblasti Asie a Ameriky
- Caesalpinioideae - celý svět
- Faboideae - celý svět
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
literatura:
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Noordhuis, K. T. Zahradní rostliny. 4. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-567-2
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
