Listnáče :
Magnoliopsida /
Lamiales /
Oleaceae
/ Fraxinus
Pochází z jižní Evropy, severní Afriky a Malé Asie. Patří mezi dvoudomé a opadavé stromy. Dorůstá výšky 10 - 20 (i 40)m a šířky 20m při průměru kmene do 1m ve vejčitém symetrickém habitu. Borka je tmavě šedohnědá, hluboce zbrázděná a na koncích větví vytváří rezavohnědé pupeny a větve jsou vstřícné. Větve jsou v mládí našedlé, pupeny tmavé, rezavé až růžovofialově hnědé nebo i černé Listy vyrůstají v 3 - 4četném přeslenu, jsou lichozpeřené, složené z (3 -) 5 - 13ti drobných úzce kopinatých špičatých tmavězelených přisedlých až téměř přisedlých lístků s pilovým okrajem, délkou 3 - 8cm, šířkou 1 - 1,5cm a klínovitou bází, mladé exempláře mají lístky po 7 - 15ti ks s délkou 0,8 - 3cm a šířkou 0,5 - 1,7cm. Kvete nafialovělými nebo zelenými květy bez kalicha a koruny v hroznech o délce 3 - 10cm. Plodem je okřídlená nažka délky (2 -) 3 - 5 (i 6)cm, šířky 0,5 - 1cm a semenné pouzdro je delší než 1/2 nažky. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Amarissima'/F. amarissima - pupeny černohnědé; listy tmavězelené
- subsp. angustifolia/F. rotundifolia - středozemí a Portugalsko; lístky na spodní straně stále holé
- 'Aurea'/F. oxycarpa 'Aurea' - menší habitus; větve v mládí žluté; listy na podzim žluté
- 'Aurea Pendula' - větve převislé; borka žlutá
- var. australis - jižní Evropa, severní Afrika; centrální žilka na spodní straně a vřeteno ochlupené
- 'Bornmulleri'/subsp. bornmulleri - lístky na spodní straně na bázi zkadeřeně šedě ochlupené
- 'Cuspidata' - lístky ostře špičaté
- subsp. danubialis/subsp. pannonica (Jasan úzkolistý podunajský) - jižní a střední Morava; špičky zubů na listech jsou ohnuté směrem vzhůru; květenstvím je hrozen; nažky dlouhé 3 - 4,5cm
- 'Doctor Pirone' - výška 11m; větve směřují vzhůru; listy zelené, lesklé
- 'Edentata' - nízký habitus, lístky jemné
- 'Edentata Variegata' - lístky bílopestré; citlivý na chlad
- 'Elegantissima'/F. excelsior 'Elegantissima' - výška do 8m; pupeny černohnědé, zpravidla v 3četném přeslenu; listy obvykle 11tičetné, lístky úzce kopinaté, bledě zelené, dlouze špičaté, jemně ostře pilovité, dlouhé 4 - 6cm
- 'Epiptera' - listy tvoří 13 - 15 párů lístků
- 'Flame'/F. oxycarpa 'Flame' - symetrický kulovitý habitus; lístky úzké, tmavězelené, lesklé, později červenofialové až červené
- 'Golden Desert' - borka žlutá; listy zelené, na podzim žluté
- 'Hartwigii' - větve v mládí převislé, pomoučené
- 'Lentiscifolia'/var. lentiscifolia - listy dlouhé do 25cm, lístky ve větší rozteči
- 'Microphylla' - listy dlouhé 8 - 12cm, lístky řídce krátce ochlupené
- 'Minor' - větve jemné, mohou být vystoupavé, vodorovné až mírně směřující k zemi, v mládí hnědočervené; lístky malé, eliptické, drobně pilovité
- 'Monophylla'/'Veltheimii' - listy jednoduché, mívají 2 postranní laloky anebo na bázi větví i 3četné, vejčité až široce kopinaté, asymetricky hrubě pilovité, zelené, dlouhé 5 - 12cm, báze klínovitá, spodní strana zpravidla mírně ochlupená
- 'Nana' - zakrslý habitus; listy dlouhé 12 - 15cm, řapík hnědočervený, lístky eliptické a pilovité
- subsp. oxycarpa/F. excelsio subsp. oxycarpa/F. oxycarpa - Krym, Kavkaz, Malá Asie, Arménie, Kurdistán, Ukrajina, Írán, Pákistán; strom nebo keř; větve zelené, našedlé nebo rezavé; listy tvoří 3 - 7 (i 9) lístků, lístky kožovité, podlouhlé, přisedlé, špičaté, pilovité, zelené, na žilkách ochlupené, dlouhé 4 - 8cm, široké 1,5 - 2m,5cm, báze zakulacená (i prakticky klínovitá), spodní strana světlezelená; květy mnohomanželné bez květního obalu, ve svazečcích v latě o délce 3,5 - 8cm; plody eliptické až kopinaté, dlouhé 2,8 - 4,5cm a široké 7 - 9mm
- 'Pendula' - větve převislé, slabé, obloukovité
- subsp. persica
- 'Pyramidalis' - kompaktní habitus; lístky větší; citlivý na chlad
- 'Raywood' - robustní vzpřímený habitus s řidší korunou; výška 15 - 20m, šířka 10 - 15m; listy tmavězelené, mají 5 - 7 lístků, lístky úzce vejčité, lesklé, na podzim červenorůžovofialové
- 'Rostrata'/'Paniculata'/F. rostrata - lístky eliptické, tmavé; plody z obou stran zašpičatělé
- subsp. rotundifolia
- 'Stipulata' - listy tmavé, horní lístky mívají 1 - 2 šídlovité až kopinaté palisty, spodní lístky mívají postranní lalok
- 'Subintegra' - nízký keř; lístky ostře špičaté, báze pilovité
- subsp. syriaca
- 'Taurica' - listy v 3četném přeslenu, lístky kopinaté až eliptické, dlouze špičaté
- 'Variegata' - menší; větve v mládí červenohnědé; listy bledě zelené, zeleno bíle skvrnité
Vyhovují mu břehy vodních toků s hlubokou půdou a vysokou hladinou spodní vody. Je náchylný na silnější mrazy a může praskat.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: F. americana var. calabriensis, F. angustifolia f. pendula, F. angustifolia var. lentiscifolia, F. angustifolia var. pannonica, F. angustifolia var. rostrata, F. calabrica, F. dentata, F. elongatifolia, F. excelsior subsp. angustifolia, F. excelsior subsp. parvifolia, F. excelsior subsp. rostrata, F. excelsior var. angustifolia, F. excelsior var. parvifolia, F. excelsior var. rostrata, F. humilior, F. lentiscifolia, F. lentiscifolia var. pendula, F. mixta, F. obtusa, F. orientalis, F. ornus var. parvifolia, F. oxycarpa f. edentata, F. oxycarpa f. hartwegii, F. oxycarpa subsp. edentata, F. oxycarpa subsp. parvifolia, F. oxycarpa subsp. syriaca, F. oxycarpa var. angustifolia, F. oxycarpa var. parvifolia, F. oxycarpa var. petiolulata, F. oxycarpa var. rostrata, F. oxyphylla var. parvifolia, F. parviflora, F. parvifolia, F. parvifolia f. pendula, F. parvifolia var. tarraconensis, F. rostrata, F. rotundifolia, F. rotundifolia f. pendula, F. rotundifolia subsp. oxycarpa, F. rotundifolia subsp. syriaca, F. salicifolia, Leptalix mixta, Ornanthes parviflora, Ornanthes rotundifolia, Ornus mammifera, Ornus rotundifolia
Roste na severní polokouli v mírném a subtropickém pásmu v podobě opadavého stromy (i keře). Pupeny má velké. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené nebo 3četně přeslenité, vlastní lístky bývají pilovité nebo zubaté (i celokrajné) a mohou být kožovité. Květy jsou drobné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, seskupené v latách nebo hroznech, kalich je 4dílný až 4laločný, občas chybí, koruna má 2 - 6 korunních lístků (může i chybě), tyčinky bývají 2 a semeníky jsou 2pouzdé. Plodem je okřídlená křídlatá nažka s 1 podlouhlým semenem. Nejznámějším druhem je F. excelsior.
Vyhovuje mu běžná hluboká půda, plné slunce a chráněné místo. Někdy je potřeba půdy vlhké či suché, vápenité nebo bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
