karta rostliny zobrazena tento rok 57x
Subtropické stromy : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Albizia
Roste v Pakistánu, Indii, Indočíně, Thajsku, Číně, Tchaj-wanu, Austrálii, Filipínách, Sulawesi, Jávě, Molukách, Borneu, Nove Guineji a Myanmaru v podobě opadavého stromu s rozkladitou korunou. Dorůstá výšky 3 - 30m při průměru kmene do 60cm. Palisty jsou čárkovité až nitkovité, opadavé a dlouhé 0,5mm. Listy jsou střídavé, zpeřené, vřeteno dlouhé 10 - 30 (i 45)cm, čepel tvoří 2 - 6 primárních párů délky 12 - 20cm, 5 - 11 sekundárních, vlastní lístky jsou tmavězelené, asymetricky vejčité až eliptické, nebo kosočtvercovité, zakulacené až prakticky uťaté, zpravidla vykrojené s hrotem, dlouhé 1,5 - 6cm, široké 0,9 - 3,5cm, báze asymetrická, z části uťatá, z části klínovitá. Květenství tvoří stopkatá 12 - 30tikvětá klubíčka ve vrcholové nebo úžlabní řídce ochlupené latě délky do 30cm, vlastní květy jsou přisedlé, oboupohlavné, 5tičetné, kalich světlezelený, trubkovitý nebo úzce nálevkovitý, dlouhý 1,5 - 3m, cípy 3úhlé, špičaté, dlouhé 0,7 - 1,2mm, koruna nazelenalá, nálevkovitá, dlouhá 3 - 6,5mm, laloky eliptické, špičaté a dlouhé 2 - 2,5mm. Plodem je krátce stopkatý tmavěhnědý až červenohnědý kožovitý zploštělý úzce podlouhlý lusk délky 10 - 20 (i 25)cm, šířky 1,2 - 3cm a obsahuje zploštělá mírně obvejčitá semena délky 7 - 8,5mm a šířky 4,5 - 6,5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Acacia procera, Acacia procera var. elata, Acacia procera var. roxburghiana, A. procera var. elata, A. procera var. roxburghiana, Feuilleea procera, Lignum murinum-majus, Mimosa coriaria, Mimosa elata, Mimosa procera
Většinou rychle rostou v subtropických a tropických lesích všech kontinentů v podobě opadavého stromu, keře nebo liány. Postranní větve jsou občas zakončené trnem. Palisty jsou šídlovité až čárkovité nebo ouškaté a záhy opadávají. Listy jsou velké, 2x zpeřené, zpravidla se žlázou na řapíku (i vřetenu), vlastní lístky jsou vstřícné, přisedlé nebo stopkaté. Květenství tvoří stopkatá klubíčka nebo chocholíky seskupené v terminální nebo úžlabní latě, listeny jsou malé, čárkovité, podlouhlé, občas chybějící, vlastní květy jsou 5tičetné, zpravidla 2tvárné, okrajové oboupohlavné, střední květ samčí, zvětšený, kalich zvonkovitý nebo trubkovitý, zubatý, koruna do středu laločnatá, na bázi trubkovitá, korunní lístky bývají drobné, nenápadné, nejnápadnější jsou bohaté tyčinky s dlouhou délkou a malými prašníky. Plode jsou řemenovité až široce čárkovité lusky, mohou být kožovité, zploštělé a obsahují kulatá až podlouhlá zploštělá semena. Nejznámějším druhem je A. julibrissin.
Vyhovuje ji plné slunce a dobře propustná půda.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: