karta rostliny zobrazena tento rok 3445x
poslední revize 01.11.2022
Traviny : Liliopsida / Poales / Poaceae / Festuca
Roste v Evropě v trsech nebo výběžkovitě. Dorůstá výšky (0,15 -) 0,2 - 0,7 (i 1)m. Pod zemí vytváří plazivé výběžky. Báze stébla je opatřená červenými nebo hnědočervenými pochvami. Listy jsou dlouhé do 40cm, kýlnaté, tuhé, hladké, s ostrou hranou, která bývá často zdrojem pořezání rukou, na nekvetoucích odnožích složené, štětinovité s 5 - 7mi cévními svazky bez ohýbacích buněk na centrální ose listu. Květenstvím je kopinatá až podlouhlá lata délky 3 - 17cm, klásky jsou 3 - 9tikvěté, dlouhé 0,5 - 1,4cm a vlastní květy jsou nafialovělé. Existují vnitrodruhové taxony:
Běžně se s ní setkáte v neudržovaných travnatých místech.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 3 - 9
Synonyma: Avena dura, Bromus secundus, F. alpigena, F. ammobia, F. arenaria, F. askelofiana, F. atlantigena, F. aucta, F. aurasiaca, F. baicalensis, F. balearica, F. baltica, F. briquetii, F. cambrica, F. clarkei, F. cryophila, F. daghestanica, F. densiuscula, F. dumetorum, F. dumetorum f. planifolia, F. duriuscula, F. duriuscula var. dumetorum, F. duriuscula var. rubra, F. egena, F. eriantha, F. fallace f. longifolia, F. fallax, F. fallax f. longifolia, F. glabra, F. glauca, F. helgolandica, F. heterophylla var. subheterophylla, F. hondoensis, F. inopoda, F. juncifolia var. planifolia, F. kirelowii, F. laevis, F. lanuginosa, F. longifolia, F. michiganica, F. musashiensis, F. nankotaizanensis, F. niitakensis, F. oregona, F. ovina subsp. duriuscula, F. ovina subsp. rubra, F. ovina var. duriuscula, F. ovina var. laevis, F. ovina var. psammophila, F. ovina var. rubra, F. pallidiuscula, F. paucispicula, F. paucispiculata, F. planifolia, F. polonica, F. polyantha, F. pseudonemorum, F. pseudorubra, F. pseudorubra var. subhomophylla, F. pseudovina var. salina, F. pseudovivipara, F. pubescens, F. repens, F. richardsonii subsp. cryophila, F. richardsonii subsp. fraterculae, F. rivularis subsp. pseudorivularis, F. rubra f. arctica, F. rubra f. glabra, F. rubra f. glabrispicula, F. rubra f. grandiflora, F. rubra f. longifolia, F. rubra f. megastachya, F. rubra f. megastachys, F. rubra f. pseudovivipara, F. rubra f. psilolemma, F. rubra f. squarrosa, F. rubra f. subheterophylla, F. rubra subsp. arctica, F. rubra subsp. arenaria, F. rubra subsp. arenicola, F. rubra subsp. asperifolia, F. rubra subsp. aucta, F. rubra subsp. baicalensis, F. rubra subsp. clarkei, F. rubra subsp. corcovadensis, F. rubra subsp. cryophila, F. rubra subsp. daghestanica, F. rubra subsp. densiuscula, F. rubra subsp. dumetorum, F. rubra subsp. duriuscula, F. rubra subsp. fallax, F. rubra subsp. font-queri, F. rubra subsp. fraterculae, F. rubra subsp. glaucodea, F. rubra subsp. juncea, F. rubra subsp. kirelowii, F. rubra subsp. kitaibeliana, F. rubra subsp. lanuginosa, F. rubra subsp. limosa, F. rubra subsp. litoralis, F. rubra subsp. mediana, F. rubra subsp. megastachya, F. rubra subsp. pluriflora, F. rubra subsp. pruinosa, F. rubra subsp. pseudorivularis, F. rubra subsp. scabrescens, F. rubra subsp. scotica, F. rubra subsp. secunda, F. rubra subsp. subheterophylla, F. rubra subsp. thessalica, F. rubra subsp. vallicola, F. rubra subsp. yvesiana, F. rubra var. alaica, F. rubra var. arenaria, F. rubra var. atlantigena, F. rubra var. baicalensis, F. rubra var. barbata, F. rubra var. biacalensis, F. rubra var. cambrica, F. rubra var. clarkei, F. rubra var. commutata, F. rubra var. cryophila, F. rubra var. densiuscula, F. rubra var. diversifolia, F. rubra var. duriuscula, F. rubra var. fallax, F. rubra var. fraterculae, F. rubra var. glabrata, F. rubra var. hondoensis, F. rubra var. juncea, F. rubra var. lanuginosa, F. rubra var. litoralis, F. rubra var. magnelii, F. rubra var. mediana, F. rubra var. megastachya, F. rubra var. megastachys, F. rubra var. musakiensis, F. rubra var. mutica, F. rubra var. nankotaizanensis, F. rubra var. niitakensis, F. rubra var. pacifica, F. rubra var. paludicola, F. rubra var. pauciflora, F. rubra var. planifolia, F. rubra var. radnensis, F. rubra var. scabrescens, F. rubra var. secunda, F. rubra var. squarrosa, F. rubra var. stapfiana, F. rubra var. tenuifolia, F. rubra var. yvesiana, F. salina, F. scabrescens, F. septiflora, F. siracusana, F. steineri, F. subcontorta, F. trichophylla subsp. asperifolia, F. trichophylla subsp. scabrescens, F. unifaria, F. vallicola, F. vaudensis, F. villiflora, F. viridis, F. waldsteinii, F. yvesiana, Gramen rubrum, Poa tenuifolia var. oregona, Schedonorus dumetorum
Roste v mírném pásu na severní i jižní polokouli v trsech jako trvalka. Dorůstá většinou do výšky 0,15 - 0,3 (i 1)m, najdou se ale i případy s výškou až 2m. Listy bývají zelenošedé až šedé či modrošedé, úzké a dlouhé. Kvete v latech na stéblech obvykle větší délky než má list, tvoří je 2 a více klásků. Existují vnitrodruhové taxony:
Má ráda plné slunce a sušší dobře propustné půdy.
Množí se semeny nebo dělením trsů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Řadí se sem na 400 rodů s cca 10 000 druhy. Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak všude spatříte zástupce této čeledi. Patří sem totiž všechny trávy (včetně obilovin a pícnin). Sami dobře uhodnete, že sem tedy budou patřit jednoletky, dvouletky i trvalky a že se jedná o byliny a jednodomé rostliny. Dále sem patří ale i dřeviny typu bambus a občas i liány. Díky univerzálnosti zástupce nalezenete na celé zemi a to i v téměr všech výškových pásmech a místech. Rádi se shlukují do trsů. Existují následující podčeledi:
Rostlinu většinou tvoří duté stéblo s kolénky. Pod zemí vytváří obvykle tenké kořínky ve svazečcích. Listy jsou většinou bez řapíku, jsou jednoduché čárkovitě nebo úzce kopinatě tvarované, občas ostře prohnuté podle střední žilky (žilnatina je souběžná), umístěné především v přízemní listové růžici. Květy bývají oboupohlavné, nečastěji seskupené do klásků (obdařených na spodní straně dvěmi plevami). Ty zase jsou seskupené ve stažené latě. Nejčastějším plodem je obilka a dále třeba nažka nebo bobule i oříšek.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: