karta rostliny zobrazena tento rok 570x
Traviny : Liliopsida / Poales / Poaceae / Festuca
Roste chladnějších místech mírného pásma v hustých trsech. Dorůstá výšky (15 -) 20 - 30 (i 60)cm. Listové pochvy jsou srostlé u báze (max. do 1/3), vlastní listy jsou tuhé, úzké, zelené až sivé. Květenstvím je lata délky (4 -) 5 - 12cm se 3 - 8mikvětými klásky. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji kyselé půdy, světlé lesy, okraje, písčiny a pastviny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 5 - 10
Synonyma: Avena ovina, Bromus ovinus, F. agrestis, F. amethystina var. asperrima, F. baumgarteniana, F. calligera, F. centroapenninica, F. chiisanensis, F. curvifolia, F. duriuscula var. alpina, F. duriuscula var. gracilior, F. duriuscula var. pubescens, F. filifolia, F. fontqueriana, F. glauca var. exilior, F. glauca var. firmuloides, F. glauca var. hallerioides, F. glauca var. scabrifolia, F. glaucantha, F. glaucoidea, F. guestphalica, F. hallerioides, F. indigesta subsp. curvifolia, F. jumpeiana, F. laevis var. ruprechtii, F. lasiantha, F. livida, F. malzevii, F. malzewii, F. mariettana, F. maskerensis, F. nigra, F. oligosantha, F. ovina f. aculeolata, F. ovina f. exilior, F. ovina f. firmuloides, F. ovina f. glaucoides, F. ovina f. hispidula, F. ovina f. nitida, F. ovina f. submucronata, F. ovina subsp. bigoudenensis, F. ovina subsp. calligera, F. ovina subsp. coreana, F. ovina subsp. elata, F. ovina subsp. firmulacea, F. ovina subsp. guestphalica, F. ovina subsp. kandavanica, F. ovina subsp. litoralis, F. ovina subsp. nipponica, F. ovina subsp. ruprechtii, F. ovina subsp. sphagnicola, F. ovina subsp. sytschuanica, F. ovina subsp. vylzaniae, F. ovina var. alpina, F. ovina var. angustifolia, F. ovina var. calligera, F. ovina var. centroapenninica, F. ovina var. chiisanensis, F. ovina var. chosenica, F. ovina var. coreana, F. ovina var. elata, F. ovina var. firmulacea, F. ovina var. fissa, F. ovina var. fontqueriana, F. ovina var. glaucofirmula, F. ovina var. glaucoidea, F. ovina var. hibernica, F. ovina var. jumpeiana, F. ovina var. juncifolia, F. ovina var. kandavanica, F. ovina var. koreanoalpina, F. ovina var. laevifolia, F. ovina var. litoralis, F. ovina var. livida, F. ovina var. malzevii, F. ovina var. malzewii, F. ovina var. marchandii, F. ovina var. maroccana, F. ovina var. maskerensis, F. ovina var. nipponica, F. ovina var. paniciana, F. ovina var. pubiculmis, F. ovina var. purpusiana, F. ovina var. ruprechtii, F. ovina var. ruscinonensis, F. ovina var. senneniana, F. ovina var. sulcifera, F. ovina var. tateyamensis, F. ovina var. vulgaris, F. ovina var. weileri, F. ovina var. yarochenkoi, F. pauciflora, F. pietrosii, F. pumila, F. purpusiana, F. ruprechtii, F. sauvagei, F. saximontana subsp. purpusiana, F. saximontana var. purpusiana, F. sciaphila, F. sphagnicola, F. trachyphylla f. firmulacea, F. valesiaca var. lasiantha, F. verguinii, F. vorobievii, F. vulgaris, F. weilleri, F. yarochenkoi, Gnomonia ovina
Roste v mírném pásu na severní i jižní polokouli v trsech jako trvalka. Dorůstá většinou do výšky 0,15 - 0,3 (i 1)m, najdou se ale i případy s výškou až 2m. Listy bývají zelenošedé až šedé či modrošedé, úzké a dlouhé. Kvete v latech na stéblech obvykle větší délky než má list, tvoří je 2 a více klásků. Existují vnitrodruhové taxony:
Má ráda plné slunce a sušší dobře propustné půdy.
Množí se semeny nebo dělením trsů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Řadí se sem na 400 rodů s cca 10 000 druhy. Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak všude spatříte zástupce této čeledi. Patří sem totiž všechny trávy (včetně obilovin a pícnin). Sami dobře uhodnete, že sem tedy budou patřit jednoletky, dvouletky i trvalky a že se jedná o byliny a jednodomé rostliny. Dále sem patří ale i dřeviny typu bambus a občas i liány. Díky univerzálnosti zástupce nalezenete na celé zemi a to i v téměr všech výškových pásmech a místech. Rádi se shlukují do trsů. Existují následující podčeledi:
Rostlinu většinou tvoří duté stéblo s kolénky. Pod zemí vytváří obvykle tenké kořínky ve svazečcích. Listy jsou většinou bez řapíku, jsou jednoduché čárkovitě nebo úzce kopinatě tvarované, občas ostře prohnuté podle střední žilky (žilnatina je souběžná), umístěné především v přízemní listové růžici. Květy bývají oboupohlavné, nečastěji seskupené do klásků (obdařených na spodní straně dvěmi plevami). Ty zase jsou seskupené ve stažené latě. Nejčastějším plodem je obilka a dále třeba nažka nebo bobule i oříšek.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: