karta rostliny zobrazena tento rok 351x
Byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Erechtites
Roste v Severní i Jiží Americe, zavlečen byl i do Evropy a Asie. Patří mezi jednoletky. Dorůstá výšky 0,5 - 1,5 (i 2)m. Povrch bývá ochlupený. Pod zemí vytváří tence vřetenovitý kořen. Lodyha je přímá, dutá, řídce ochlupená nebo lysá, bohatě olistěná a náchylná na zlomení. Přízemní listy mají dlouzee obvejčitou čepel s dlouhým křídlatým řapíkem. Před kvetením zasychají. Lodyžní střední listy jsou pak přisedlé až objímavé, podlouhlé až obkopinaté, mají zúženou nebo mělce srdčitou bází, dlouhé do 15cm a široké 3,5cm. Horní listy jsou pouze čárkovité až čárkovitěkopinaté s objímavou bází a zvláště spodní ochlupenou stranou. Kvete ve válcovitých stopkatých úborech o délce 1,2 - 1,7cm, průměru 6 - 7mm seskupených v chocholičnaté latě. Plodem je dlouze čárkovitá 2 - 3mm nažka s 1,2 - 1,4cm bílým chmýrem.
Vyhovují mu okraje lesů, průseky, atp.
Množí se semeny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: E. agrestis, E. cacalioides, E. carduifolius, E. carduifolius var. latifolius, E. hieracifolia var. cacalioides, E. hieraciifolius f. minor, E. hieraciifolius var. carduifolia, E. praealtus, E. sulcata, Gynura aspera, Gynura malasica, Neoceis carduifolia, Neoceis hieraciifolia, Senecio cacalioides, Senecio carduifolius, Senecio hieraciifolius, Senecio hieraciifolius var. giganteus, Sonchus agrestis, Sonchus brasiliensis, Sonchus occidentalis
Pocházejí z Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu. Některé druhy občas bývají považovány jako druhy rodu Senecio.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: