Sukulenty :
Magnoliopsida /
Saxifragales /
Crassulaceae
/ Echeveria
Pochází z Mexika.
Rodové jméno bylo vybráno na počest mexického botanika jménem Atanasio Echeverría y Godoy. Pochází ze střední Ameriky a z jihu Severní Ameriky. Díky podobnosti s našimi netřesky se jim říká Mexické netřesky. Vytvářejí listové růžice. Lístky jsou krátké, dužnaté a vyrůstají ve spirále. Květenstvím je klas, hrozen, lata nebo vijan, vlastní květy mají 5tihrannou širokou zvonkovitou až válcovitou korunu, korunní lístky u báze spojené v barvě růžové až červené a mají 10 tyčinek. Existuje velké množství vnitrodruhových taxonů:
- 'Arlie Wright'
- 'Baron Bold' - listy zkadeřené
- 'Black Prince'
- 'Blue Heron'
- 'Cristata' - zploštělý stonek
- 'Delight' - listy zkadeřené
- 'Doris Taylor' - je jedním z dalších zdařilých kultivarů mezi echeveriemi. Vznikl křížením E. pulvinata x E. setosa. Jednotlivé lístky v rosetě jsou bíle ochmýřené se špičkami zbarvenými do hněda. Jednotlivé rostliny mohou dosahovat průměru až 20cm. Barva květů je značně variabilní, od žluté až k oranžovo červené.
- 'Dondo'
- 'Doris Taylor'
- 'Hoveyi'
- 'Linguas'
- 'Lola'
- 'Opalina'
- 'Painted Lady'
- 'Perla von Nürnberg' - jeden ze zdařilých kultivarů mezi echeveriemi. Vznikl křížením E. gibbiflora var. metallica x E. potosina. Jednotlivé listy v růžici jsou zploštělé, široké, krásně vybarvené s nádechem do modrofialova s voskovitým povrchem. Růžice jednotlivých rostlin mohou dosahovat průměru 20cm. Barva květů je růžovočervená. Množí se
úspěšně z jednotlivých lístků. V létě je možno rostliny letnit a tím zvýraznit jejich vybarvení. - 'Pink Colis' - růžice o průměru až 14cm, boční růžice, polostín
- 'Phyllis Colis' - růžice o průměru až 13cm, mění zbarvení
- 'Purple Perl' - povrch fialový
- 'Ramillete' - zelená barva listů, nekristátní růžice v průměru 6cm
- 'Ruberia'
- 'Set-Oliver'
- 'Tippy'
- 'Topsy Turvy' - růžice o průměru až 20cm
- 'Victor Reiter'
- 'Violescens' f. kristata - průměr zelenomodrofialové růžice až 22cm
- 'Wavy Curls'
Důležité je dopřát rostlinám dostatek světla na přímém slunci, nejlépe venku (získávají pak intenzivnější zabarvení) a tepla a zároveň je chránit před průvanem. Pěstují se v písčité půdě s dobrou drenáží, aby se zabránilo zahnívání kořenů. Zaléváme vždy až po proschnutí substrátu. Nevadí i suché období. Zálivka by měla být vždy intenzivní. V zimě zálivku omezíme a rostliny umístíme na chladnější místo. Substrát používáme písčitý, lze použít i kamennou či štěrkovitou drť.
Množí se odnožemi, řízky nebo semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Crassulaceae (Tlusticovité)
Existuje asi 1500 druhů v 40 rodech. Jedná se o sukulentní rostliny rostoucí jako byliny nebo i polokeře. Listy mohou být protistojné i střídavé, někdy seskupené v přízemní růžici. Čepele mohou mít pilový nebo vroubkovaný okraj. Vždy jsou ale dužnaté a bez palistů. Kvete nejčastěji oboupohlavnými květy ve vrcholících se 3, 4, 5 nebo mnoha okvětními lístky. Plodem je měchýřek.
Vyskytují se především v oblastech s nedostatkem vody. Pokud u nás dokáží přezimovat, často se jedná o oblíbené skalničky.
Zdroje:
literatura:
- Kunte, L. Encyklopedie kaktusů. 1. vydání. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2003. 288 s. ISBN 80-7234-216-9
- Ježek, Z., Kunte, L. Sukulenty 1. vydání. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2005. 303 s. ISBN 80-7234-442-0
- Kunte, L., Gratias J., Pavelka P. Encyklopedie kaktusů a jiných sukulentů 2. vydání. Brno: CPress, 2019. 519 s. ISBN 978-80-264-2449-9
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
