karta rostliny zobrazena tento rok 5x
Tropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Diplycosia
Roste na Nové Guineji v podobě epifytického keře s několika kmeny. Dorůstá výšky 1 - 2m. Větve jsou převislé a v mládí štětinaté. Listy jsou řídké, široce eliptické až prakticky kulaté, široce zašpičatělé až prakticky kulaté či tupé, podvinuté, kožovité, tmavězelené, dlouhé 4 - 6,5cm, široké 2,5 - 5cm, báze sbíhavá (i prakticky zakulacená), žilnatinu tvoří 2 - 3 páry žilek, spodní strana štětinatá a řapíky jsou dlouhé 4 - 8mm. Kvete po 1 (i 2 - 3)kusech v úžlabí na 5mm stopce, listence jsou vejčité, dlouhé 2mm, kalich pohárkovitý s krátkou trubkou, laloky vejčitě 3úhlé, dlouhé 2,5mm, koruna baňkovitě zvonkovitá, bílá a dlouhá 4mm. Plodem je modře růžovofialová tobolka o průměru 5 - 6mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste zpravidla v Malesii v podobě stálezeleného keře, často epifytického. Kořeny bývají tlusté a na bázi zbytnělé. Listy vyrůstají ve spirále, mohou být pilovité anebo vroubkované. Kvete samostatnými úžlabními květy anebo ve svazečcích, vlastní květy mají stopky s listenci srostlými v kalíšek, kalich je hluboce 4 - 5tizubý nebo -laločný, vytrvalý, koruna je zvonkovitá až baňkovitá (i válcovitá nebo prakticky kulatá), zpravidla 5tilaločná a záhy opadající, zpravidla s 10ti tyčinkami, terč bývá pohárkovitý a 8 - 10tilaločný. Plodem je slabostěnná pukající tobolka obsahující drobná semena.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura: