karta rostliny zobrazena tento rok 1x
poslední revize 14.12.2022
Tropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Diplycosia
Roste na Borneu v podobě epifytického keře. Větve jsou našedlé a na koncích štětinaté. Listy jsou eliptické až prakticky kulaté, zašpičatělé, tupé až zakulacené, kožovité, v mládí plstnaté, drsné, dlouhé 4 - 10cm, široké 2 - 7,5cm, báze je sbíhavá, žilnatinu tvoří 3 - 5 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1,2cm. Kvete v 3 - 5tičetných svazečcích na 3 - 5mm stopce, bazální listeny malé, listence vejčité s hrotem, ochlupené, dlouhé 1,5mm, kalich ochlupený, dlouhý 2mm, koruna zelená, načervenalá, válcovitě zvonkovitá, dlouhá 3,5 - 4mm, laloky tupé a dlouhé 1mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste zpravidla v Malesii v podobě stálezeleného keře, často epifytického. Kořeny bývají tlusté a na bázi zbytnělé. Listy vyrůstají ve spirále, mohou být pilovité anebo vroubkované. Kvete samostatnými úžlabními květy anebo ve svazečcích, vlastní květy mají stopky s listenci srostlými v kalíšek, kalich je hluboce 4 - 5tizubý nebo -laločný, vytrvalý, koruna je zvonkovitá až baňkovitá (i válcovitá nebo prakticky kulatá), zpravidla 5tilaločná a záhy opadající, zpravidla s 10ti tyčinkami, terč bývá pohárkovitý a 8 - 10tilaločný. Plodem je slabostěnná pukající tobolka obsahující drobná semena.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura: