nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 3x
Tropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Diplycosia
Roste na Borneu v podobě epifytického keře. Větve jsou štětinaté a v mládí ochlupené. Listy jsou vejčité, zašpičatělé, v mládí štětinaté, prakticky kožovité, tuhé, dlouhé 7,5 - 14cm, široké 4,5 - 7,8cm, báze je zakulacená, spodní strana štětinatá, žilnatinu tvoří 5 - 6 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,4 - 1,1cm. Kvete v 4 - 5tičetných úžlabních svazečcích na 3 - 7mm stopce, listence jsou prakticky ledvinité, dlouhé 1,5 - 2mm, kalich má délku 3mm, laloky 3úhlé, špičaté, dlouhé 1,5 - 2mm, koruna zvonkovitá, červeně fialová, dlouhá 6,5mm, laloky jsou zahnuté a dlouhé 2mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Roste zpravidla v Malesii v podobě stálezeleného keře, často epifytického. Kořeny bývají tlusté a na bázi zbytnělé. Listy vyrůstají ve spirále, mohou být pilovité anebo vroubkované. Kvete samostatnými úžlabními květy anebo ve svazečcích, vlastní květy mají stopky s listenci srostlými v kalíšek, kalich je hluboce 4 - 5tizubý nebo -laločný, vytrvalý, koruna je zvonkovitá až baňkovitá (i válcovitá nebo prakticky kulatá), zpravidla 5tilaločná a záhy opadající, zpravidla s 10ti tyčinkami, terč bývá pohárkovitý a 8 - 10tilaločný. Plodem je slabostěnná pukající tobolka obsahující drobná semena.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura:
