karta rostliny zobrazena tento rok 103x
Keře : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Cytisus
Kříženec C. multiflorus a C. purgans. Roste v podobě hustého vzpřímeného keře. Dorůstá výšky (0,7 -) 1 - 1,5 (i 3)m. Větve jsou mírně převislé, šedozelené, dlouze metlovité. Listy bývají jednoduché, kopinaté až čárkovitě lopatkovité, dlouhé 0,8 - 2cm, hedvábně ochlupené. Kvete bělavými až žlutými květy po 1 - 2ks, jsou dlouhé 1cm a vydávají nepříjemný zápach. Existují vnitrodruhové taxony:
Bez pravidelného stříhání se budou spodní větve vyholovat. Vyhovují mu sušší půdy, plné slunce a mírně kyselá půda bohatá na živiny. Je mrazuvzdorný do -27°C.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 5 - 9
Synonyma: C. purgans
Roste v Evropě a středozemí v podobě stálezeleného nebo opadavého keře až polokeře (i stromu). Palisty jsou drobné a nenápadné. Listy jsou střídavé, malé, eliptické, jednoduché anebo 3četné. Květenstvím je hlávka nebo hrozen, listeny i listence jsou podobné, opadavé, vlastní květy jsou motýlkovité, kalich 2pyský, cípy krátké, koruna je žlutá (i fialová nebo bílá), pavéza výrazně větší křídla i člunku. Plodem je čárkovitý až podlouhlý lusk obsahující eliptická semena. Je jedovatý. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu slunná stanoviště a spíše sušší písčité až kamenité půdy s neutrálním nebo mírně kyselým pH a dostatkem živin. Většina druhů je mrazuvzdorná.
Množí se hřížením nebo semeny. Udává se, že mají klíčivost 30 - 80let při skladování v suchu. Před výsevem je nutná skarifikace (narušit obal).
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Všechny druhy čilimníků jsou mírně jedovaté - obsahují v různém množství alkaloid cytisin,ale k výraznějším projevům otravy by došlo až po požití většího množství zelené hmoty,nebo semen.Nejjedovatější z příbuzných rostlin je štědřenec(Laburnum),lidově zvaný "zlatý déšť",především jeho semena v luscích.Na vhodnost,či případnou jedovatost keřů pro zahrady mateřské školy je třeba se informovat ještě před jejich zakoupením.Pokud už je v zahradě máte,musíte dětičky hlídat.Cytisus praecox ale semena málokdy přináší.Velké škody na čilimnících mohou v zimě způsobit zajíci,kteří je s oblibou(bez újmy na zdraví)okusují až k zemi.