karta rostliny zobrazena tento rok 4212x
poslední revize 19.05.2016
Keře : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Chamaecytisus
Vyskytuje se v Evropě a na západní Sibiři. Roste v podobě beztrného keře. Dorůstá výšky 0,1 - 0,5 (i 1,5)m. Větve jsou poléhavé nebo vzpřímené až metlovité, v mládí přitiskle ochlupené. Listy jsou 3četné, řapíky jsou ochlupené a dlouhé 1cm. Vlastní lístky jsou pa obvejčité až kopinaté, dlouhé 0,7 - 2,5 (i 3,5)cm a široké 3 - 6 (i 9)mm. Kvete oboupohlavnými žlutými 2cm květy ve skupinách 1 - 3 (i 6)ks. Plodem je plochý podlouhlý hnědý přitiskle ochlupený lusk délky 2 - 3,5cm s mnoha hnědými lesklými semeny a délkou 2,5 - 3cm. Patří mezi vzácnější druhy C4. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu travnaté nebo kamenité suché křovité stráně, louky, řidké okraje lesů, atp.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Aulonix biflorus, C. biflorus, C. ratisbonensis var. microphyllus, C. ratisbonensis var. pirinicus, C. ratisbonensis var. vandasii, Cytisus austriacus var. cinereus, Cytisus biflorus, Cytisus biflorus var. calabrus, Cytisus biflorus var. collinus, Cytisus biflorus var. longipedunculatis, Cytisus biflorus var. minor, Cytisus capitatus subsp. serotinus, Cytisus cinereus, Cytisus collinus, Cytisus communis, Cytisus falcatus, Cytisus hirsutus subsp. ratisbonensis, Cytisus hirsutus var. biflorus, Cytisus hirsutus var. serotinus, Cytisus hirsutus var. vulgaris, Cytisus horniflorus, Cytisus lithuanicus, Cytisus macrospermus, Cytisus pilosus, Cytisus pubescens, Cytisus ratisbonensis, Cytisus ratisbonensis f. biflorus, Cytisus ratisbonensis f. elatior, Cytisus ratisbonensis f. pedunculosus, Cytisus ratisbonensis subsp. biflorus, Cytisus ratisbonensis subsp. cinereus, Cytisus ratisbonensis subsp. horniflorus, Cytisus ratisbonensis var. biflorus, Cytisus ratisbonensis var. cinereus, Cytisus ratisbonensis var. microphyllus, Cytisus ratisbonensis var. minor, Cytisus ratisbonensis var. multiflorus, Cytisus ratisbonensis var. pirinicus, Cytisus ratisbonensis var. umbrosus, Cytisus ratisbonensis var. virgatus, Cytisus serotinus, Cytisus supinus, Cytisus supinus var. biflorus, Cytisus supinus var. microphyllus, Cytisus uralensis, Genista ratisbonensis, Tubocytisus biflorus, Tubocytisus elongatus, Viborgia hirsuta
Roste v Evropě, severní Africe, Kanárských ostrovech, Malé Asii a západní Sibiři v podobě vzpřímeného nebo poléhavého keře. Větve jsou v mládí ochlupené. Listy jsou střídavé, 3četné, dlouze řapíkaté a hedvábně ochlupené. Květenstvím je hrozen nebo vrcholová hlávka s 5tičetnými motýlovitými obvykle žlutými květy ze 2 pysků a bíložluté pavézy. Plodem je lusk. Existuje vnitrodruhový taxon:
Vyhovuje jim plné slunce a propustná půda.
Množí se semeny, zelenými řízky nebo hřížením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: