nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 346x
Kaktusy : Magnoliopsida / Caryophyllales / Cactaceae / Cylindropuntia
Roste v USA a Mexiku v podobě větveného keře nebo stromu. Dorůstá výšky 0,5 - 1,8 (i 2)m. Vrcholové větve bývají bez trnů. Boční články se lehce odlamují, jsou šedě zelené nebo narůžověle fialové, dlouhé 2 - 8 (i 15)cm, široké 0,3 - 0,5 (i 1)cm, hrbolky čárkovité, dlouhé 1,1 - 3cm, areoly eliptické, dlouhé 1 - 3,5mm, široké 0,7 - 2mm, obsahují max. 3 hnědočervené našedlé trny se žlutými špičkami a délkou 0,4 - 4,5 (i 5)cm. Květy mají vnitřní korunní lístky světle žluté až žlutě zelené, občas s červeným vrcholem, špičaté, úzce obvejčité a dlouhé 5 - 8mm. Plody jsou žluté až červené (i zelené), mohou být narůžovělé, kulaté až obvejčité, dlouhé 0,9 - 2,7cm, široké 0,6 - 1,2cm a obsahuje světle žlutá semena velikosti 3 - 4,5mm.
Snáší teploty do -10°C.
Množí se řízky nebo semeny.
klimatická USDA zóna: 9
Synonyma: C. brittonii, C. leptocaulis var. badia, C. leptocaulis var. brevispina, C. leptocaulis var. glauca, C. leptocaulis var. longispina, C. leptocaulis var. robustior, C. leptocaulis var. vaginata, C. mortolensis, Grusonia leptocaulis, Opuntia brittonii, Opuntia fragilis var. frutescens, Opuntia frutescens, Opuntia frutescens var. brevispina, Opuntia frutescens var. longispina, Opuntia gracilis, Opuntia leptocaulis, Opuntia leptocaulis var. badia, Opuntia leptocaulis var. brevispina, Opuntia leptocaulis var. brittonii, Opuntia leptocaulis var. longispina, Opuntia leptocaulis var. robustior, Opuntia leptocaulis var. vaginata, Opuntia mortolensis, Opuntia ramulifera, Opuntia vaginata
Roste v USA, Mexiku a Karibiku v podobě vzpřímeného zpravidla bohatě větveného stromu nebo keře (i v kobercových porostech). Články mohou být zahnuté, válcovité až mírně kyjovité, hrbolaté, dlouhé 2 - 50cm, široké 0,3 - 6cm, areoly eliptické, kulaté, kosočtvercovité nebo vejčité, průměru 0,7 - 5cm a opatřené glochidii. Kvete oboupohlavnými (i pouze samčími) květy, vnější korunní lístky jsou zelené, vnitřní žlutě zelené, žluté, bronzové, červené až růžově fialové a lopatkovité. Plody bývají žluté, zelené nebo červené, válcovité až prakticky kulaté, občas kyjovité, mohou být trnité a obsahují světle žlutá až hnědožlutá či šedá semena.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Pro Čechy je to velmi známá čeleď, přestože u nás kaktusy nerostou. Také mezi významnými botaniky-kaktusáři se vyskytuje jedno české jméno a to Alberto Vojtěch Frič 1882 - 1944 (o jeho cestách vyšel také komix v ABC v rámci cyklu Lovci zelených pokladů). Mnoho evropských sbírek je založeno na semenech dovezených českými dělníky, kteří do Ameriky jezdily na montáže. Některé druhy byly dokonce díky těmto zásilkám zachráněny před vyhynutím. Podle různých taxonomických pojetí existuje 120 - 220 rodů.
Název pochází z řečtiny. Vyskytují se především v Jižní a Severní Americe. Díky lidem se však rozšířily na všechny kontinenty. Patří mezi sukulenty. Většině z nich vyhovuje prostředí polopouště a stepy. Méně pak pouště a 1/20 dokonce na deštné pralesy s druhy epifyticky rostoucími na stromech, kterým vyhovuje rosení - např. Rhipsalis (Věšák). Z westernů lidi znají hlavně veliké několikametrové obry. Většina druhý ale nepřerůstá výšku 20cm. Celkový rozptyl je pak od 5mm po 15m. Vysoké druhy pak slouží často ptákům pro vybudování si hnízda jako náhražka dutin ve stromech. Člověk kaktusy kromě okrasné hodnoty využívá také v potravinářském průmyslu zejména k výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů.
Typickým znakem kaktusu je areola, což je zakrnělá postranní větev. Listy jsou pak přetvořené v trny, které slouží jednak k odrazení zvířat k jejich poškození, ale vytvářejí také alespoň nějaký stín. Druhy které naopak rostou ve vysokých polohách jsou ochlupené. Povrch (kutikula) je velmi tuhý, aby dokázal odolávat ostrému sluníčku a teplu a zabraňoval tak odpařování vody. Květy jsou u kaktusů obzvláště krásné. Mohou nabývat různých barev. Například rod Mammillaria je známý tím, že květy vyrůstají na koncích stonků kolem dokola ve věnečcích. Dále asi každý bude znát vánoční kaktus.
Podle místa výskytu vyplývá, že většině kaktusů vyhovuje mírná zálivka, dobře propustný písčitý substrát (je ovšem nutné do něj dodávat minerály v hnojivu) a plné slunce. Na zimu snížit teplotu na 5 - 10°C a nezalévat vůbec. Tato fáze je většinou nutná k tomu, abyste rostliny donutily ke květu.
Množí se drobnými semeny nebo řízkováním. Oblíbené je také roubovaní. (Komerčně nabízené roubovance se mi zdají být ovšem kýčovité, což prezentuji čistě jako můj osobní názor.)
Zdroje:
literatura:
