Listnáče :
Magnoliopsida /
Rosales /
Rosaceae
/ Crataegus
Podobá se C. calycina, ale malvice jsou široce vejčité až široce eliptické, tmavěčervené, velikosti 1 - 1,5cm, kalich má zpětně ohnuté kopinaté cípy a špičky jsou háčkovité. Existují vnitrodruhové taxony:
- subsp. aceriformis - Jeseníky, Chlum v Mor. krasu, Hodonín, Mikulov; bohatě větvený trnitý keř; výška 2 - 4m; palisty srpovité, dlouhé 0,6 - 1cm; listy tuhé, zelené, horní 3dílné nebo 3laločné, laloky protáhlé s výřezy do 1/2 pološířky čepele, zuby asymetrické, otupělé, báze klínovitá; plodem je červenočerná eliptická malvice velikosti 0,8 - 1,1cm obsahující 1 pecičku
- subsp. carpatica - Nízké Tatry, Kremnické vrchy; listy úzce podlouhlé až úzce kosočtvercovité, na bázi klínovité, celokrajné, v horní části 3laločné a 1 (i 2)x pilovité, mírně kožovité, spodní strana světlejší, v paždí žilek ochlupená, prostřední laloky je tupě 3laločný, ostatní jsou tupé nebo špičaté; malvice válcovitě eliptické, červené, velikosti 1 - 2cm, kališní cípy 3úhlé, úzce a dlouze špičaté, zpětně ohnuté
- subsp. carstica - Slovenský kras; listy široce obvejčitě kosočtvercovité, hluboce 3 (i 5)x laločnaté, vrcholové laloky 2klané, asymetricky pilovité s ostrými zářezy do 1/2 pološířky čepele, dlouhé 2 - 3cm a široké 1,5 - 2cm, na jalových listech dlouhé i široké až 4cm; malvice kulovité, červené, kališní cípy velikosti 3mm, obsahují 1 pecičku
- subsp. colorata - Jánský vrch v Rychlebských horách; beztrnný keř; výška do 4m; listy sterilních větví kulovitě kosníkovité, peřenosečně 3 - 5tidílné, hrubě pilovité, řídce i na okraji ochlupené, dlouhé 4,5 - 5cm, široké 4 - 6cm, na spodní strana v paždí žilek ochlupené, listy fertilních větví na bázi klínovité, mají 3 (i 5) 2klaných laloků s hlubokými hrubě zubatými zářezy, bělavě ochlupené; květenstvím je řídký chocholík, koruna je bílá, na okraji načervenalá, kališní cípy 3úhlé, zpětně ohnuté; malvice dlouze eliptické, červené, dlouhé 0,8 - 1,2cm
- subsp. cremnicensis - Kremnice; trnitý keř; výška 3 - 4m; větve stříbrošedé, trny hnědé, dlouhé 0,6 - 1,4cm; listy kožovité, mělce laločnaté, 2x pilovitě vroubkované, na sterilních větvích kosočtvercovité, 3laločné s vrcholovým lalokem 3klaným, dlouhé i široké 5cm, báze uťatá, listy na fertilních větvích vejčité až eliptické nebo kulovité, nedělené a na vrcholu mělce 3laločné
- subsp. curvisepala - listy všude pilovité, úzce laločnaté; malvice delší než široké
- subsp. lindmanii/C. lindmanii
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: C. calycina subsp. curvisepala, C. kyrtostyla, C. monogyna subsp. curvisepala, C. oxyacantha, C. pseudokyrtostyla
Rodové jméno pochází z řeckého slova kratos = síla nebo krataigos = silný, pevný nebo houževnatý. Roste v Evropě, Asii a Severní Americe v podobě malého, zpravidla trnitého, bohatě větveného stromu nebo keře. Dorůstá výšky 5 - 15m. Vytváří palisty. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné až peřenosečné a řapíkaté. Kvete drobnými oboupohlavnými 5tičetnými květy v chocholících nebo samostatně, vlastní květy jsou bílé, narůžovělé či načervenalé, češule je pohárkovitá nebo zvonkovitá, kališní lístky jsou celokrajné nebo zubaté, korunní lístky jsou kulaté a mají 5 - 25 tyčinek. Plodem je malá kulovitá až eliptická červená malvice s 1 - 5ti jednosemennými pecičkami. Existuje vnitrodruhový taxon:
- 'Autumn Glory' - podobný C. x lavallei, ale listy menší a užší
Vyhovuje mu plné slunce a nemá specifické nároky na půdu. Je mrazuvzdorný.
Množí se semeny, které musí projít stratifikací.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Rosaceae (Růžovité)
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
