Keře :
Magnoliopsida /
Rosales /
Rosaceae
/ Cotoneaster
Roste v Indii v podobě opadavého nebo polostálezeleného keře. Dorůstá výšky 1 - 3m. Větve jsou vzpřímené, hnědé, drobně bradavčité, v mládí ochlupené. Listy jsou téměř kožovité, na sterilních větvích široce eliptické nebo téměř okrouhlé, na konci tupé nebo špičaté, báze je tupá nebo klínovitá, horní strana tmavězelená, lesklá, ochlupená, žilnatinu tvoří 3 - 4 páry žilek, spodní strana je na žilnatině řídce ochlupená, řapíky mají délku 2 - 4mm, celková délka je 1,3 - 1,4cm a šířka 0,8 - 1,3cm. Květenství je 1 - 2četné, převislé. Květy mají 1 - 3mm holé stopky, okvětní lístky délky 3mm a barvu červenou. Plody jsou obvejčité, červenooranžové až červené, velkosti 7 - 8mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: C. khasiensis
Rodové jméno pochází z latinského cotoneum = kdoule a aster = podobný. Roste v mírném pásu Eurasie v podobě stálezeleného nebo opadavého keře (i nízkého stormu) a často mají plazivý charakter. Vytváří dlouhé dřevnatějící pruty s malými vejčitými zelenými listy. Plodem je malá kulatá zpravidla červená malvice. Nejznámějším druhem je C. dammeri a C. horizontalis. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Cornubia' - prakticky kulatý habitus; poloopadavý keř nebo strom; výška 3,5 - 6m; větve obloukovitě převislé; listy dlouhé až 12cm; plody červené
- 'Eicholtz' - výška 25 - 30cm, šířka 1,2 - 1,8m; listy lesklé, tmavězelené, v chladu nafialovělé, dlouhé 1,3cm; plodenství bohaté, červené, velké 7mm
- 'Hessei' - opadavý, poléhavý až plazivý; výška do 60cm; větve zpravidla 2řadé; listy zaokrouhlené až široce eliptické, dlouhé 0,7 - 1,6cm, tmavězelené, lesklé; květy samostatné, načervenalé; plody bleděčervené, kulovité, velké 6 - 7mm
- 'Hybridus Pendulus' - stálezelený až poloopadavý, rozprostřený nebo převislý; výška 2m, šířka 1,5m; podlouhlé tmavězelené listy; bílé drobné květy; kulovité červené plody
- 'Markéta' - opadavý keř; výška 2,5 - 4m; větve vzpřímené, obloukovité, tenké kožovité na sterilních větvích široce vejčité, špičaté, báze tupá, horní strana lesklá, bledězelená, řídce ochlupená, žilnatinu tvoří 3 - 4 páry žilek, spodoní strana je huňatá, řapíky jsou dlouhé 3 - 4mm, celková délka je 2,6 - 4,2cm a šířka 1,5 - 2,8cm; květenství je 3 - 11tičetné; květy mají 1 - 5mm stopky, včetně češule délku 7mm, češule je široce pohárkovitá, kališní lístky jsou tupé, špičaté, okraj je červený, okvětní lístky růžovofialové se špinavě bílým okrajem; plody obvejčité, červené, hnědé až růžovofialovočerné, ochlupené, dlouhé 8mm a široké 6mm
- 'Merriot Weeper'/C. salicifolius 'Merriot Weeper' - převislý, obloukovitý; výška do 1,5m, šířka do 2m; květy v malých svazcích; červené plody
- 'Rothschildianus'/C. x watereri 'Rothschildianus' - kříženec C. frigidus 'Luteus' a C. salicifolius; výška i šířka 5m; vzpřímený, bohatý; větve rozkladité, v mládí zelené; listy žluto světlezelené, vrásčité; bílé květy ve svazečcích; plody béžovožluté až žluté, mohou být narůžovělé
- 'Sabrina' - poloopadavý až poléhavý či plazivý; větve obvykle 2řadé; lista tmavězelené; květy bělavé a načervenalé v chudém vzpřímeném chocholíku; bohaté kulovité, bleděčervené plodenství
Skalníky jak již název napovídá se nejčastěji používají jako půlkulaté keře do skalek, dále na pokrytí svahů nebo okrajů chodníků. Nemají specifické nároky na pěstování. Vyhovuje jim standardní sušší zahradní zemina (ideálně bohatá na živiny), plné slunce nebo i polostín.
Množí se řízky nebo semeny, které musí projí stratifikací.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Rosaceae (Růžovité)
Patří sem 100 - 120 rodů se 3000 - 4000 druhy. Nejznámějším zástupcem je bezesporu růže, označována jako královna květin. Dalšími významnými představitelem je ovoce mírného pásma a také řada léčivých rostlin. V této čeledi se tedy naleznou byliny, keře i dřeviny, často obdařené ostny. Listy vyrůstají obvykle střídavě, jsou složené a s palisty. Kvete většinou 5tičetnými oboupohavnými květy. Plodem je pak češule.
Zdroje:
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
ceny již od 123,20 Kč s DPH
