Ořechy a kaštany :
Magnoliopsida /
Fagales /
Corylaceae
/ Corylus
Roste v Himálaji a Tibetu v podobě stromu. Dorůstá výšky 8 - 10m. Borka je šedá. Větve jsou v mládí ochlupené. Listy jsou vejčité až obvejčité, zašpičatělé, jemně ostře pilovité, řídce ochlupené, dlouhé 7 - 12cm, široké 3 - 5cm, báze zakulacená, spodní strana krátce žláznatě ochlupená, žilnatinu tvoří 11 - 15 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,9 - 1,5cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 3 - 7cm, šupiny vejčité a dlouhé 2mm. Plodenstvím je svazek o tloušťce 5 - 8cm, obal je hustě ostnitý, ořech široce vejčitý, mírně zploštělý a velikosti 1,5cm. Existuje vnitrodruhový taxon:
- var. tibetica/C. tibetica (Líska tibetská) - keř až strom; výška do 15m; větve hnědé; listy široce vejčité až obvejčité, špičaté, ostře pilovité, dlouhé 5 - 12cm, na žilkách na spodní straně ochlupené, báze srdčitá, řapík délky do 2,5cm; plodenství 3 - 6tičetné, podobné jedlému kaštanu, oříšky kulovité, průměru 1 - 1,5cm, obaly ostnité
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Severní Americe, Evropě a Asii v podobě vyššího opadavého jednodomého keře (i stromu). Kmeny jsou přímé, končící až v koruně, pupeny jsou vejčité a tupé. Palisty jsou kopinaté a záhy opadávají. Listy jsou střídavé, jednoduché, zpravidla vejčité až srdčité a 2x pilovité. Květenstvím je u samčích květů převislá jehněda, má 4 tyčinky, samičí květy jsou v květenství podobných pupenům s vyčnívajícími bliznami, semeníky mají 2 pouzdra a každý květ má 2 listence. Plodem je dřevitý oříšek v dřípatém obalu. Nejznámějším druhem je C. avellana. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Burgundy Lace' - výška 10,5m; listy zprvu tmavě červenofialové, hluboce stříhané
- 'Cosfordská'/'Cosford' - keřovitý vzpřímený vysoký habitus; listy střední, dlouze vejčité, zakulacené; plody střední až velké, dlouze válcovité se slabou skořápkou, světlehnědé, tmavěji pruhované, na pupku světle plstnaté, dlouhé 2,4 - 2,6cm
- 'Hallská obrovská'/'Hallesche Riesen'/'Pfundnuss'/'Riesennuss' - listy zelené, mírně drsné, nápadně žilnaté; plody průměru 2,1 - 3,3cm, skořápka tvrdá, hnědá, pupek bělavě plstnatý
- 'Hempelova'/'Hempel's Zellernuss' - koruna mírně zploštělá; listy střední, eliptické (až téměř kulaté), špičaté, mělce pilovité, mírně vykrajované; plody velké, podlouhlé až obvejčité (i téměř válcovité), dlouhé 2,4 - 2,8cm, skořápka tenká, hnědá, tmavěji proužkovaná, na pupku bíle plstnatá, jádro světlehnědé
- 'Lombardská bíla'/'Weisse Lange Lambertsnuss'/'White Filbert' - listy mírně drsné, žilnatina výrazná; plody délky 1,9 - 2,4cm, skořápka jemně pruhovaná, světle hnědá, na pupku šedě plstnatá
- 'Lombardská červená' - listy červené; plody střední až velké, krátce válcovité
- 'Nottinghamská' - plody dlouze válcovité, střední velikosti
- 'Red Majestic' - kříženec C. avellana 'Contorta' a C. maxima 'Purpurea'; výška 1 - 2m; větve kroucené; listy zprvu tmavě červenorůžovofialové, na podzim zelenající; jehnědy růžově fialové
- 'Red Zeller' - plody střední, kulovité
- 'Rosita' - výška 3,6 - 4,5m, šířka 3 - 3,6m; listy v mládí bronzově červené, barva vytrvalá i během léta
- 'Římská'/'Camponia'/'Nux pontica' - koruna eliptická až kulovitá; listy velké, široce eliptické, špičaté, drobně pilovité; plodenství 1 - 5tičetné, plody velké, zploštěle kulovité, zhranatělé, mírně asymetrické, světle hnědé, skořápka středně silná, hnědá, mírně proužkovaná, pupek světlejší, šedě plstnatý
- 'Segorbe' - plody střední až velké
- 'Webbova' - plody velké, dlouze válcovité
Vyhovuje ji plné slunce nebo polostín a půdy hlinité, vlhké s dostatkem živin a nevyžaduje specifickou reakci pH (lepší je vápenitá).
Množí se semeny. Použít je možné i kopčení, hřížení nebo roubování a u stromovitých i řízkování.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje