karta rostliny zobrazena tento rok 853x
poslední revize 03.01.2021
Byliny : Rosopsida / Brassicales / Brassicaceae / Clypeola
Roste ve středozemí s přesahem na jižní Ukrajinu, Krym, Malou Asii až Pakistán, jihozápadní Rusko. Dorůstá výšky (1,5 -) 5 - 20 (i 30)cm. Lodyha je vzpřímená až vystoupavá, sivě ochlupená a větvená zejména od báze. Listy jsou střídavé, úzce obkopinaté až obvejčité, přisedlé, dlouhé (0,2 -) 0,5 - 1,5 (i 2)cm a široká 1,5 - 4mm. Květenstvím je 25 - 50tikvětý hrozen délky až 10cm v době plodu, vlastní nažloutlé květy mají průměr 1,5mm, mají až 4mm stopku, kališní lístky jsou dlouhé 1 - 1,5mm a korunní lístky jsou úzce podlouhlé a dlouhé 1 (i 2)mm. Plodem je zploštělá 1semenná, obvejčitá až zakulacená občas ochlupená šešulka průměru (1,5 -) 2 - 4 (i 5)mm obsahující 1 semeno průměru 1,5 - 2mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji hadcové trávníky, světle dubiny, okraje štěrkových cest, atp.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Alyssum jonthlaspi, C. ambigua, C. bruhnsii, C. gaudinii, C. glabra, C. gracilis, C. hispida, C. hispidula, C. jonthlaspi subsp. gaudinii, C. jonthlaspi subsp. macrocarpa, C. jonthlaspi subsp. microcarpa, C. jonthlaspi var. glabra, C. jonthlaspi var. glabriuscula, C. jonthlaspi var. hispida, C. jonthlaspi var. intermedia, C. jonthlaspi var. jonthlaspi, C. jonthlaspi var. lasiocarpa, C. jonthlaspi var. leiocarpa, C. jonthlaspi var. microcarpa, C. jonthlaspi var. petraea, C. jonthlaspi var. pubescens, C. jonthlaspi var. suffrutescens, C. laevigata, C. lapidicola, C. lomatotricha, C. messanensis, C. microcarpa, C. monosperma, C. petraea, C. psilocarpa, C. pyrenaica, C. semiglabra, C. spathulifolia, C. suffrutescens, Fosselinia jonthlaspi
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Existuje asi 380 rodů a na 3200 druhů. Rostou od polárních oblastí po tropy, zejména na severní polokouli.
Najdou se mezi nimi jednoletky, dvouletky i trvalky. Co se týče formy, tak se jedná zejména o byliny, méně častěji keře nebo popínavé rostliny. Listy jsou obvykle střídavé s velkou rozmanitostí tvarů řapíku. Nemá palisty. Kvete obvykle v chocholíku, hroznu nebo klasu. Kvete oboupohlavnými květy se 4mi okvětními lístky. Nejčastější je žlutá a bílá barva. Plodem bývá šešule.
Zdroje:
literatura: