karta rostliny zobrazena tento rok 400x
poslední revize 30.08.2022
Bodláky : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Cirsium
Pochází z Evropy, ale rozšířil se do velké části zeměkoule. Patří mezi dvouletky nebo krátkověké rostliny. Dorůstá výšky 0,5 - 1,5 (i 2)m. Pod zemí vytváří silný vřetenovitý kořen. Lodyha je přímá, na konci větvená, hustě olistěná a ostnitě křídlatá. Listy jsou střídavé, sbíhavé, hluboce a velice ostře peřenosečně vykrajované. Spodní strana je šedě plstnatá. Vytvářejí přízemní růžici. Kvete červenofialovými květy v úboru o průměru (2 -) 2,5 - 4 (i 5)cm, délky (1,5 -) 1,8 - 3cm seskupenými do hroznů na koncích větví, zákrov je vejčitý, užší 4cm a max. mírně pavučinovitý a má trny délky 4 - 8mm. Plodem je nažka délky 3,5 - 4,8mm s chmýrem s délkou 2 - 2,5cm (jediná rostlina jich má až několik tisíc). Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu chudší suché až mírně vlhké dobře propustné půdy bohaté na živiny, rumiště, atp. na světle.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Ascalea lanceata, Ascalea lanceolata, Carduus firmus, Carduus lanceolatus, Carduus vulgaris, Chamaepeuce firma, C. abyssinicum, C. auriculatum, C. balearicum, C. britannicum, C. dubium, C. firmum, C. fraternum, C. lanceolatum, C. lanceolatum subsp. sylvaticum, C. lanceolatum var. abyssinicum, C. lanceolatum var. album, C. lanceolatum var. hypoleucum, C. lanceolatum var. nemorale, C. lanceolatum var. rhiphaeum, C. lanceolatum var. vulgare, C. lanigerum, C. leucanicum, C. linkii, C. longespinosum, C. microcephalum, C. mielichhoferi, C. misilmerense, C. spurium, C. strigosum, C. vulgare f. erdneri, C. vulgare subsp. crinitum, C. vulgare subsp. silvaticum, C. vulgare var. nemorale, Cnicus firmus, Cnicus lanceolatus, Cnicus lanceolatus var. abyssinicus, Cnicus strigosus, Cynara lanceata, Eriolepis lanceolata, Lophiolepis dubia
Pocházíz z Euroasie a severní Afriky. Pouze 3 druhy pocházejí ze Severní Ameriky. Barva květu je obvykle fialová, růžová, žlutá nebo bílá a jsou umístěny na konci větví. Listy nebo i stonky jsou opatřeny trny. Kvete v podobě úboru (rod Carduus má úbory kulovité, Cirsium válcovité na vrcholu zúžené). Po dozrání jsou semena (nažky) obdařeny zpeřeným chmířím/chmýrem, díky kterému je vítr roznese do širokého okolí.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: