karta rostliny zobrazena tento rok 788x
poslední revize 26.01.2024
Byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Cichorium
Roste v Euroasii jako trvalka. Dokáže dorůst výšky 0,3 - 1,3 (i 2)m. Kořen je kůlovitý. Po pražení může sloužit jako poněkud hořká náhražka kávy. Stonek je větvený, chlupatý. Mladé listy jsou poživatelné a vhodné pro přidání do salátu. Vytvářejí přízemní růžici, spodní listy mají kracovitý tvar, na spodní straně ochlupené, šupinky chmýru 8 - 10x kratší než nažka, v horní části jsou kopinaté, mírně zubaté. Kvete světle modrofialovými (i bílými nebo růžovofialovými) květy v úborech o průměru 3 - 4cm na mírně tlusté stopce. Plodem je nažka délky 2 - 2,8mm s chmýrem délky 0,2 - 0,8mm. Kořeny lze využít pro náhražku kávy. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji okraje silnic, mýtiny a jiná otevřená stanoviště. Půda vyhovuje suchá, kamenitá, hlinitopísčitá, bohatá na živiny.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 4 - 10
Synonyma: C. balearicum, C. byzantinum, C. cicorea, C. commune, C. divaricatum, C. glabratum, C. glaucum, C. hirsutum, C. intybus f. alba, C. intybus f. crispum, C. intybus f. rubicunda, C. intybus f. sativum, C. intybus subsp. balearicum, C. intybus subsp. foliosum, C. intybus subsp. glabratum, C. intybus subsp. glaucum, C. intybus subsp. sativum, C. intybus var. callosum, C. intybus var. foliosum, C. intybus var. glabratum, C. intybus var. glabrum, C. intybus var. longipes, C. intybus var. radicosum, C. intybus var. sativum, C. officinale, C. perenne, C. rigidum, C. sylvestre
Roste v Evropě, západní Asii a severní Africe jako jednoletka nebo trvalka. Pod zemí vytváří mírně ztlustlý hlavní kořen. Stonky jsou větvené. Listy vytvářejí přízemní růžici, jsou křehké, peřenoklané nebo zubaté. Při poranění roní bílý latex. Květenstvím je úžlabní úbor zpravidla v barvě modré.
Vyhovuje ji plné slunce a dobře propustná vlhká půda bohatá na živiny.
Množí se semeny nebo dělením kořenů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: