karta rostliny zobrazena tento rok 270x
Ovoce : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Ceratonia
Roste ve východním středozemí v podobě stálezeleného dvoudomého stromy s kulovitou korunou. Dorůstá výšky 6 - 10 (i 17)m a šířky do 12m. Kořen je dlouhý a sahá hluboko pod zem. Borka má tmavou hnědošedou barvu a drsný povrch. Listy jsou střídavé, sudozpeřené s 2 - 6ti páry lístků, mají délku 10 - 20cm, střídavě postavené, kožovité, dlouze vejčité až eliptické, celokrajné, dlouhé 3 - 7cm, na noc je skládá, ale nejsou citlivé na dotyk. Kvete zelenými květy v 2 - 15 (i 30)cm kuželovitém hroznu, vlastní květy mají malý kalich s krátkými laloky a korunní lístky zcela chybějí. Svoje české jméno je odvozeno od plodů. Plodem je hnědý lusk dlouhý (5 -) 10 - 20 (i 30)cm, široký 1,2 - 2,5 (i 3)cm a obsahuje pravidla 3 - 8 tvrdá, hnědá semena velikosti zhruba malé zploštělé fazole a zároveň podobné váhy. Dříve našla uplatnění jako závaží - 1 semeno = 1 karát. Dnes se používá k přípravě kořalky, ale poslouží i jako náhrada za kávu nebo ke krmení dobytka. V rozdrcené podobě se vzniklá mouka používá pro přípravu pokrmů lidem s bezlepkovou dietou. Jako potrava sloužil i samotný usušený lusk, který je sladké chutí a podobá se sušené švestce. Obsahuje 50% curků a kyselinu máselnou. Z jednoho stromu lze sklidit až 300kg.
Je hodně odolný vůči ohni. Vyhovuje mu dobře propustná půda a mírná zálivka. Dobře snáší řez.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 9 - 11
Rodové jméno pochází z řeckého slova keratoś = roh. Patří mezi stálezelené stromy. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, kožovité a lesklé. Květenství je úžlabní, vlastní květy nemají korunu, kalich má 5 cípů, mohou být samčí s 5ti tyčinkami, oboupohlavné s krátkými tyčinkami, sterilním nebo fertilním pylem a oboupohlavné s dlouhými tyčinkami a fertilním pylem. Plodem je nepukavý lusk obsahující plochá tmavěhnědá semena.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: