Byliny :
Magnoliopsida /
Asterales /
Asteraceae
/ Centaurea
Pochází ze suchých nížin Evropy. Patří mezi trvalky. Dorůstá výšky (0,1 -) 0,2 - 0,7 (i 1)m. Stonek má hranatý průřez a je v horní části větvený. Listy řapíkaté, vejčitěkopinaté až prakticky čárkovité, dolní zpravidla laločnaté až peřenoklané. Květenství je dlouhé 1,3 - 1,8cm, široké 1 - 1,5cm, růžovofialové květy jsou seskupené v úborech o průměru 4cm, střední zákrovní listeny mají vejčité až 3úhle kopinaté přívěsky v barvě hnědé nebo světlehnědé (nikdy černé) a zpravidla zcela zakrývají zelené části listenů. Plodem je nažka délky 3,5mm s chmýrem délky 0,7 - 1,5mm. Existují vnitrodruhové taxony:
- subsp. angustifolia (Chrpa luční úzkolistá) - lodyhy již ve spodní 1/2 bohatě prutnatě větvené, větve vzpřímené, zpravidla znovu dělené, bohatě olistěné; střední a horní lodyžní listy úzce kopinaté, max. mírně drsné, přitiskle pavučinovitě ochlupené, v mládí řídce bíle plstnaté; zákrovy (vejčitě) válcovité, dlouhé 1,5cm, široké 1cmm, přívěsky bělavé, uprostřed zpravidla tmavší, koruna tmavěrůžová velikosti 0,4 - 1cm; suché trávníky okraje cest, náspy, atp. v teple
- subsp. banatica
- subsp. dracunculifolia - výška 20 - 60cm; listy úzce kopinaté; květenství dlouhé 0,7 - 1cm, široké 7 - 8mm; nažka dlouhá 3mm
- subsp. forojuliensis - endemit Itálie
- subsp. gaudinii
- subsp. haynaldii
- subsp. jacea (Chrpa luční pravá) - lodyha větvená až od 1/2, větve krátké, řídce olistěné; střední a horní lodyžní listy podlouhlé až vejčitěkopinaté, drsné, ochlupené nebo slabě šedě plstnaté, olysávající; zákrovy vejčité, dlouhé 1,5 - 1,8cm, široké 1,2 - 1,5cm, přívěsky zákrovních listenů světle- až tmavěhnědé, uprostřed světlejší, koruna tmavěrůžová (i bílá); louky, okraje lesů
- subsp. julica
- subsp. oxylepis (Chrpa luční ostroperá) - zákrov vejčitý, dlouhý 1,6 - 1,7cm, široký 1,3 - 1,4cm, přívěsky prostředních zákrovních listenů celkově kopinaté, špička zahnutá ven, pravidelně hřebenitě brvité, koncová brva delší než postranní, nedělená část přívěsku kopinatá, koruna tmavěrůžová velikosti 0,5 - 1,2cm; křovinaté stráně, louky, meze
- subsp. subjacea (Chrpa luční hřebenitá) - zákrov vejčitěkulovitý, dlouhý 1,4cm, široký 1,2cm, přívěsky prostředních zákrovních listenů 3úhlé až kulaté, přímé, hřebenitě brvité, koncová brva přibližně stejné délky jako postranní, nedělená část přívěsku široce vejčitá, koruna tmavěrůžová, dlouhá 0,4 - 1cm; louky
- subsp. substituta
- subsp. timbalii
- subsp. vinyalsii
- subsp. weldeniana/C. weldeniana (Chrpa Weldenova) - Jaderské moře, zavlečená ve střední Evropě; větší přívěsky
Vyhovují ji louky, příkopy, okraje cest, atp. Půda by měla být kyselá bohatá na živiny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Behen jacea, Calcitrapa jacea, Calcitrapa pratensis, C. commutata, C. croatica, C. decumbens, C. hastata, C. humifusa, C. jacea f. majuscula, C. jacea f. scopulicola, C. jacea subsp. jungens, C. jacea subsp. lusitanica, C. jungens, C. lacera, C. lusitanica, C. majuscula, C. media, C. mollis, C. nemophila, C. nigrescens, C. platylepis, C. pratensis, C. scopulicola, C. syrmiensis, C. variabilis, C. viretorum, Jacea pratensis, Jacea tomentosa
Vývojové centrum se nachází v Malé Asii a bezprostředním okolí a dále na Pyrenejském poloostrově. Může se jednat o jednoletku, dvouletku nebo i trvalku. Zákrov mají kulovitý až válcovitý, mnohořadý, složený ze střechovitě uspořádaných listenů s různým okrajem (obvykle třásnitým), jsou základem pro určování jednotlivých druhů, barva květů může být modrá, červená, růžová, fialová, bílá anebo žlutá, korunní lístky jsou velké, zpravidla zubaté nebo dřípené a terčové květy jsou pak menší. Plodem je nažka.
Vyhovuje jim nejvíce sušší dobře propustná půda a plné slunce.
Množí se semeny nebo dělením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Asteraceae (Hvězdnicovité)
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Noordhuis, K. T. Zahradní rostliny. 4. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-567-2
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje