karta rostliny zobrazena tento rok 248x
Byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Centaurea
Pochází ze středozemí a východně až k Íránu. Patří mezi jednoletky. Dorůstá výšky 4 - 50 (i 70)cm. Lodyha má rýhovaný ochlupený povrch a 5tihranný průřez. Listy má také ochlupené, střídavé, krakorcovité až peřenoklané s hlubokými pilovými ostrými laloky, celkem jsou dlouhé až 30cm a široké i 8cm. Kvete žlutými květy v úborech o průměru 2,5 - 4cm, jsou obalené vrcholovými listy, okrajové květy malé, sterilní, středové oboupohlavné. Plodem je nažka délky 5,5 - 7mm s chmýrem délky 5 - 7mm. Nať se suší pro léčivé účinky.
Vyhovují mu suchá místa, lehká vzdušná půda a plné slunce.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Benedicta officinalis, Calcitrapa benedicta, Calcitrapa lanuginosa, Carbeni benedicta, Cardosanctus officinalis, Carduus benedictus, C. centriflora, C. pseudobenedicta, Cirsium horridum, Cirsium pugnax, Cnicus benedictus, Cnicus benedictus var. kotschyi, Cnicus benedictus var. microcephalus, Cnicus bulgaricus, Cnicus kotschyi, Cnicus microcephalus, Cnicus pseudo-benedictus, Epitrachys microcephala
Vývojové centrum se nachází v Malé Asii a bezprostředním okolí a dále na Pyrenejském poloostrově. Může se jednat o jednoletku, dvouletku nebo i trvalku. Zákrov mají kulovitý až válcovitý, mnohořadý, složený ze střechovitě uspořádaných listenů s různým okrajem (obvykle třásnitým), jsou základem pro určování jednotlivých druhů, barva květů může být modrá, červená, růžová, fialová, bílá anebo žlutá, korunní lístky jsou velké, zpravidla zubaté nebo dřípené a terčové květy jsou pak menší. Plodem je nažka.
Vyhovuje jim nejvíce sušší dobře propustná půda a plné slunce.
Množí se semeny nebo dělením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: