karta rostliny zobrazena tento rok 246x
Bodláky : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Carlina
Roste v Evropě a západní Asii. Patří mezi 2 (i 3)letky. Dorůstá výšky (10 -) 20 - 50 (i 60)cm. Pod zemí vytváří vřetenovitý kořen. Lodyha má čtvercový průřez. Listy jsou střídavé, mají peřenosečný a celkově kopinatý tvar (přízemní v růžici jsou kopinaté, za květu již zaschlé), peřenolaločné až peřenosečné, mohou být zvlněné, spodní lodyžní objímavé, dlouze vejčité, vrcholové opět kopinaté, okraje hrubě ostnité (i ve skupinách 2 - 4ks), tuhé, kožovité a ze spodní strany ochlupené. Kvete nažloutlými květy v úboru průměru (1 -) 1,2 - 2,2 (i 2,5)cm v počtu 2 - 5ks a zákrovní lístky podobajícím se listům (vnitřní jsou čárkovité), jsou žluté, dlouhé (1 -) 1,4 - 1,6cm, spodní strana je nahnědlá. Plodem je nažka délky 2 - 3mm s chmýrem délky 0,9 - 1,1cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji křovinaté stráně, pastviny, meze, suché louky, okraje lesů, atp.
Množí se semeny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: C. arophila, C. caulescens, C. flavispina, C. longifolia, C. maritima, C. radiata, C. rhodopea, C. rhodopea var. plicata, C. semiamplexicaulis, C. striata, C. striata var. angustifolia, C. striata var. ciliata, C. subfusca, C. sylvestris, C. taurica, Chromatolepis vulgaris
Rodové jméno je odvozené od Karla Velikého. Roste v Evropě, Africe a Asii jako dvouletka nebo trvalka, přičemž největší druhové diversity dosahuje v oblasti středozemí. Listy vytvářejí přízemní růžice a jsou trnité. Lodyhy jsou krátké. Květenstvím je úbor, může být samostatný anebo v latě. Plodem je nažka s chmýrem. Nejznámějším druhem je C. acaulis.
Vyhovuje ji plné slunce a suchá dobře propustná půda chudá na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: