Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Betulaceae
/ Betula
Pochází ze západu Severní Ameriky. Roste v podobě stromovitého keře nebo nižšího stromu. Dorůstá výšky 4 - 5 (i 10 - 12 s dlouze převislými větvemi)m. Borka se neodlupuje, je oranžová až černohnědá. Větve v mládí hodně pryskyřičnatě žláznaté. Listy jsou lesklé, zelené, široce nebo kosočtvercovitě vejčité, dlouhé 2 - 6cm, špičaté až krátce zašpičatělé, báze uťatá až zaoblená nebo klínovitá, okraj ostře 2x pilovitý, tmavězelené, mírně lepkavé, žilnatinu tvoří 2 - 6 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1,5cm. Samičí jehnědy jsou dlouhé 2 - 4cm, široké 0,5 - 1cm, šupiny jsou ochlupené nebo holé, cípy špičaté, postranní trochu kratší než středový a odstávají. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. fecunda/B. fontinalis var. piperi/B. piperi - Wasington, Montana; stromovitý habitus; výška do 10m; listy dlouhé 5 - 6cm, vejčité až eliptické, báze široce klínovitá; jehnědy štíhle válcovité, dlouhé 3 - 5cm, šupiny mají postraní cípy odstávající, kratší než střední, zašpičatělé
- 'Moonbeam' - borka čistě bílá
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: B. alba f. occidentalis, B. alba subsp. occidentalis, B. beeniana, B. elrodiana, B. fontinalis, B. fontinalis f. inopina, B. fontinalis var. inopina, B. microphylla var. fontinalis, B. microphylla var. occidentalis, B. obovata, B. occidentalis f. inopina, B. occidentalis subsp. inopina, B. occidentalis var. inopina, B. papyracea var. occidentalis, B. papyrifera subsp. occidentalis, B. papyrifera var. occidentalis
Roste na severní polokouli v podobě opadavého stromu nebo keře. Vytváří mělký kořenový systém. Borka bývá bílá, nažloutlá nebo růžovohnědá a obvykle se odlupuje. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, špičaté a pilové. Kvete v jednopohlavnými květy v jehnědách, samčí jsou delší, žluté a svislé, zatímco samičí bývají vzpřímené a menší. Z nich pak vznikají šištice s plody - 2křídlými nažkami. Nejznáměnjší a zároveň u nás nejobvyklejší břízou je B. pendula (Bříza bělokorá). Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Avalanche'/'Avalzam' - kulovitý až široce oválný habitus; výška do 15m, šířka do 12m; borka bledě hnědožlutá, narůžovělá, později bílá, odlupující se; listy tmavězelené, tlusté
- 'Conyngham' - kříženec B. albosinensis var. septentrionalis a B. pendula; kůra šedohnědá, obnažená béžovobílá a narůžovělá; větve klenuté, mírně převislé; listy variabilní, některé podobné rodičům; rychlý růst
- 'Crimson Frost' - v 15ti letech výška až 13m, šířka 10m; borka se odlupuje, je žlutohnědá a bílá; listy po celé léto růžovofialové, při rašení červené, na podzim oranžové a červené
- 'Fetisowii - úzký habitus; borka bílá, hodně se odlupuje
- 'Rocky Mountain Splendor' - kříženec B. pendula a B. occidentalis; oválný až široce pyramidální habitus; výška do 15m, šířka do 10m; borka jasně bílá; listy zelené, na podzim žluté; výborně zimovzdorná
- 'Royal Frost' - borka bílá; listy při rašení červené; není moc odolná na škůdce
- 'Sentinelle d'Argent'/'Minsent' - sloupovitý habitus; výška 4 - 6m, šířka 1 - 2m; borka stříbrobílá, naoranžovělá
- 'White Satin'/'Madison' - pyramidální habitus; ve 20ti letech výška 11m, šířka 6m; borka bílá; odolná na škůdce
Není náročná na pěstování, má ráda chlad, vhodnější je vlhčí půda, ale roste i v suché. Patří mezi pionýrské rostliny osidlující holé půdy, vyhovuje ji plné slunce nebo polostín a hluboké dobře propustné půdy. Nesnáší přesazování a seřezávání tažných a tlustějších větví. Je schopná denně spotřebovat až 60 litrů vody.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje