Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Betulaceae
/ Betula
Pochází ze západní Číny. Roste v podobě stromu nebo keře. Dorůstá výšky do 8 (i 13)m. Borka je tmavěšedá. Větve jsou vodorovné, v mládí tmavěšedé s bílými žlázkami. Listy jsou eliptické, podlouhlé až široce vejčité, dlouhé 1,5 - 7cm, široké 1 - 4cm, báze zaoblená, konec špičatý až téměř zaoblený, okraj jemně 2x pilovitý, žilnatinu tvoří 5 - 21 žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1cm. Samičí jehnědy jsou dlouhé 1 - 2,5cm, široké 0,5 - 1cm, stopky dlouhé 5mm, listeny velké 0,5 - 1cm, 3laločné, centrální lalok kopinatý nebo podlouhlý, postranní vejčité, semenné pouzdro obvejčité až eliptické, dlouhé 2,5 - 3mm, široké 1,5- 2mm. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. delavayi/var. forrestii/B. forrestii/B. chinensis var. delavayi - západní Sichuan, jihovýchodní Xizang, severozápadní Yunnan; listy dlouhé 3 - 7cm, široké 2 - 4cm, žilnatinu tvoří 10 - 14 párů; samičí květenství dlouze válcovité, dlouhé 1,5 - 2,5cm, široké 0,7 - 1cm
- var. microstachya/B. bomiensis - západní Hubei, západní Sichuan, severovýchodní Xizang; listy dlouhé 2 - 2,5cm, široké 1 - 1,5cm, žilnatinu tvoří 5 - 10 párů žilek; samičí květenství je podlouhlé, dlouhé 1 - 1,5cm, široké 0,5 - 1cm
- var. polyneura - severozápadní Yunnan; listy dlouhé 3 - 7cm, široké 2 - 4cm; žilnatinu tvoří 19 - 21 párů žilek; samičí květenství dlouze válcovité, dlouhé 1,5 - 2,5cm, široké 0,7 - 1cm, listeny hustě ochlupené, brvité
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: B. chinensis var. delavayi, B. delavayi var. forrestii, B. delavayi var. microstachya, B. delavayi var. polyneura
Roste na severní polokouli v podobě opadavého stromu nebo keře. Vytváří mělký kořenový systém. Borka bývá bílá, nažloutlá nebo růžovohnědá a obvykle se odlupuje. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, špičaté a pilové. Kvete v jednopohlavnými květy v jehnědách, samčí jsou delší, žluté a svislé, zatímco samičí bývají vzpřímené a menší. Z nich pak vznikají šištice s plody - 2křídlými nažkami. Nejznáměnjší a zároveň u nás nejobvyklejší břízou je B. pendula (Bříza bělokorá). Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Avalanche'/'Avalzam' - kulovitý až široce oválný habitus; výška do 15m, šířka do 12m; borka bledě hnědožlutá, narůžovělá, později bílá, odlupující se; listy tmavězelené, tlusté
- 'Conyngham' - kříženec B. albosinensis var. septentrionalis a B. pendula; kůra šedohnědá, obnažená béžovobílá a narůžovělá; větve klenuté, mírně převislé; listy variabilní, některé podobné rodičům; rychlý růst
- 'Crimson Frost' - v 15ti letech výška až 13m, šířka 10m; borka se odlupuje, je žlutohnědá a bílá; listy po celé léto růžovofialové, při rašení červené, na podzim oranžové a červené
- 'Fetisowii - úzký habitus; borka bílá, hodně se odlupuje
- 'Rocky Mountain Splendor' - kříženec B. pendula a B. occidentalis; oválný až široce pyramidální habitus; výška do 15m, šířka do 10m; borka jasně bílá; listy zelené, na podzim žluté; výborně zimovzdorná
- 'Royal Frost' - borka bílá; listy při rašení červené; není moc odolná na škůdce
- 'Sentinelle d'Argent'/'Minsent' - sloupovitý habitus; výška 4 - 6m, šířka 1 - 2m; borka stříbrobílá, naoranžovělá
- 'White Satin'/'Madison' - pyramidální habitus; ve 20ti letech výška 11m, šířka 6m; borka bílá; odolná na škůdce
Není náročná na pěstování, má ráda chlad, vhodnější je vlhčí půda, ale roste i v suché. Patří mezi pionýrské rostliny osidlující holé půdy, vyhovuje ji plné slunce nebo polostín a hluboké dobře propustné půdy. Nesnáší přesazování a seřezávání tažných a tlustějších větví. Je schopná denně spotřebovat až 60 litrů vody.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje