karta rostliny zobrazena tento rok 124x
Byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Bellis
Pochází ze západní, střední a severní Evropy. Patří mezi jednodomé trvalky. Pod zemí vytváří oddenek. Dorůstá výšky (2 -) 4 - 10 (i 20)cm. Pod zemí vytváří krátký, plazivý a větvený oddenek. Stonek je jemně chlupatý. Listy jsou dlouhé 2 - 5cm kopisťovitého nebo obvejčitého tvaru s vroubkovaným okrajem a vyrůstají pouze v přízemní růžici. Kvete v úborech s průměrem 1,5 - 3cm, zákrov je dlouhý 3,5 - 6 (i 6,5)mm, jazykovité květy bílé nebo narůžovělé a střed žlutý. Plodem je nažka délky 1,2 - 1,5mm bez chmýru. Využívá se v medicíně. Existují vnitrodruhové taxony:
Kvést dokáže v příhodných podmínkách až do -15°C. Je mrazuvzdorná. Vyhovují ji trávníky, zahrady, louky, pastviny, okraje cest, atp.
Množí se semeny nebo dělením trsů.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 3 - 10
Rodové jméno pochází z latinského bellus = hezký nebo půvabný. Roste v Evropě, středozemí a pouze 1 druh v Severní Americe. Dorůstá výšky 5 - 20cm a vyrůstají v trsech. Listy vytvářejí přízemní růžici z malých kopisťovitých lístků Květenstvím je úbor, který se na noc zavírá, tvoří jej žlutý terč tvořený velkým množstvím drobných oboupohlavních kvítků, okvětní lístky jsou pouze samičí, bílé, růžové modré nebo červené. Plodem je nažka. Nejznámějším druhem rostoucím u nás v trávnících je B. perennis. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji nízké trávníky nebo louky. Nemá ráda přílišnou vlhkost, především v zimě.
Množí se semeny nebo dělením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: