nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 12x
Tropické keře : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Baphia
Roste v Tanzánii v podobě bohatě větveného vzpřímeného keře. Dorůstá výšky do 5m. Větve jsou v mládí ochlupené. Listy jsou eliptické, obvejčité nebo vejčité, zašpičatělé, dlouhé 3 - 6,8cm, široké 2 - 3,8cm, žilnatinu tvoří 5 - 7 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,2 - 1cm. Květenstvím je úžlabní ochlupený hrozen nebo nepravá lata délky 2 - 2,5cm, vlastní květy mají 0,3 - 1,6cm stopku, listence jsou z části srostlé, vstřícné, nitkovité, ochlupené, dlouhé 1,5 - 3mm, široké 0,3mm, kalich toulcovitý, zpravidla 2zubý, ochlupený, dlouhý 0,8 - 1cm, pavéza dlouhá 1,3 - 1,7cm, široká 1,3 - 1,6cm a člunek může být na okraji řídce ochlupený. Plodem je podlouhlý tmavě hnědý až růžově fialový lusk délky 9 - 11,5cm a šířky 2,3 - 2,8cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Roste v Africe, 1 druh na Madagaskaru, v podobě vzpřímeného nebo šplhavého keře či liány (s délkou až 80m) nebo (i stromu). Větve mohou být ochlupené. Palisty bývají záhy opadavé. Listy jsou střídavé, zašpičatělé, kožovité až papírovité, celokrajné, řapíkaté a mohou být ochlupené. Květenstvím je řídký úžlabním nebo vrcholový hrozen, vlastní květy bývají aromatické, stopkaté, s 2ma listenci, kalich je k bázi rozeklaný, toulcovitý nebo 2laločný, na vrcholu zpravidla se 2 - 5ti zuby, pavéza bývá nehetnatá, občas přisedlá, široce vejčitá až prakticky kulatá (i eliptická), bílá (i béžová, narůžověle červená nebo narůžověle fialová) se žlutou nebo oranžovou skvrnou na bázi, občas ochlupená, křídla bílá, mohou být i narůžověle fialová nebo narůžověle červená a člunek podobné barvy. Plodem je úzce podlouhlý až obkopinatý (i kosočtvercový) při vrcholu výrazně zahnutý zpravidla dřevnatý hnědý nebo tmavě růžově fialový lusk obsahující 1 - 5 čočkovitých bledě hnědých až prakticky černých semen.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
literatura:
