nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 51x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Baccharis
Roste v Čile, Argentině, Ohňové zemi a na Falklandských ostrovech v podobě stálezeleného nízkého plazivého keře. Dorůstá výšky 20 - 25 (i 30)cm. Větve jsou v mládí lepivé a žláznaté. Listy jsou střídavé, holé, špičaté, kopisťovité, dlouhé 4 - 9mm, široké 2 - 4 (i 4,5)mm, v mládí lepivé na vrcholu 1 - 2 páry tupých zubů. Kvete v samostatných přisedlých nebo krátce stopkatých bílých nebo a úborech s průměrem 0,4 - 1,2m. Plodem je 2mm nažka s 4 - 7mm chmýrem.
Vyhovují ji středně úrodné a vlhké půdy bohaté na živiny a plné slunce.
Množí se semeny nebo řízky.
Synonyma: B. cuneifolia, B. magellanica, B. mucuchiesensis, B. prostrata var. lineata, B. tolimensis, B. tricuneata var. magellanica, B. tricuneata var. paramorum, B. tridentata, B. variifolia, Conyza magellanica, Conyza tricuneata, Erigeron tricuneatus, Pentaphorus glutinosus
Pochází z Ameriky, zejména z USA, Mexika na severu a na jihu z Brazílie, Argentiny, Kolumbie a Čile v podobě trvalky, stálezeleného nebo opadavého dvoudomého keře (i stromu či trvalky). Povrch bývá lepkavý. Listy jsou střídavé, bývají tuhé, kožovité, zpravidla zubaté nebo laločnaté, mírně pryskyřičnaté a lepivé. Květy jsou seskupené v latách nebo chocholících, vlastní květy jsou seskupené do úborů, barvy bílé nebo šedé. Plodem je žebernatá nažka s chmýrem. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji lehká dobře propustná půda a plné slunce. Dobře snáší řez a zasolené půdy.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
