karta rostliny zobrazena tento rok 606x
Traviny : Liliopsida / Poales / Poaceae / Apera
Roste v Evropě (u nás na kladenských haldách) s mírným přesahem do Asie, zavlečená byla do Severní Ameriky a na Nový Zéland. Patří mezi jednoleté ozimy. Roste v trsech. Dorůstá výšky 0,3 - 1,2m. Stébla jsou vzpřímená, světlezelená se žlutým nádechem. Listy mají šířku 0,3 - 1cm, na spodní straně jsou nápadně žilkované, z obou stran jsou drsné, vyrůstají s hladkých pochev zakončených zdrsněním. Květenstvím je rozvětvená lata délky 20 - 30cm, za květu je řídká, široká 5 - 18cm s větvemi délky až 10cm, je složená z malých nafialovělých klásků délky 2,5 - 3mm. Semena mají délku 1,5 - 2,5mm a jsou zakončené 2 zuby.
Vyskytuje se na polích přenice a rýže na slunci nebo v polostínu v suché hlinité dobře propustné půdě.
Množí se semeny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Agraulus anemagrostoides, Agrostis anemagrostis subsp. spica-venti, Agrostis anemagrostoides, Agrostis boetica, Agrostis filiformis, Agrostis purpurea, Agrostis rupestris var. filiformis, Agrostis spica-venti, Agrostis spica-venti f. flavida, Agrostis spica-venti f. violacea, Agrostis spica-venti var. purpurea, Agrostis spica-venti var. pygmaea, Anemagrostis spica-venti, A. effusa, A. longiseta, A. maritima, A. purpurea, A. spica-venti f. flavida, A. spica-venti f. prorepens, A. spica-venti f. purpurea, A. spica-venti f. violacea, A. spica-venti var. prorepens, A. spica-venti var. purpurea, Avena rupestris var. filiformis, Avena spica-venti, Festuca spica-venti, Milium spica-venti, Muhlenbergia spica-venti, Trichodium filiforme
Pochází z Evropy a západní Asie, ale byla zavlečena i jinam. Patří mezi jednoletky a roste v trsech. Dorůstá výšky 1 - 1,2m. Listy jsou ploché, široé 0,1 - 1cm. Kvete v latě tvořené z malých zploštělých klásků obvykle z 1 (zřídka 2 - 3) květů. Plodem je obilka.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Řadí se sem na 400 rodů s cca 10 000 druhy. Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak všude spatříte zástupce této čeledi. Patří sem totiž všechny trávy (včetně obilovin a pícnin). Sami dobře uhodnete, že sem tedy budou patřit jednoletky, dvouletky i trvalky a že se jedná o byliny a jednodomé rostliny. Dále sem patří ale i dřeviny typu bambus a občas i liány. Díky univerzálnosti zástupce nalezenete na celé zemi a to i v téměr všech výškových pásmech a místech. Rádi se shlukují do trsů. Existují následující podčeledi:
Rostlinu většinou tvoří duté stéblo s kolénky. Pod zemí vytváří obvykle tenké kořínky ve svazečcích. Listy jsou většinou bez řapíku, jsou jednoduché čárkovitě nebo úzce kopinatě tvarované, občas ostře prohnuté podle střední žilky (žilnatina je souběžná), umístěné především v přízemní listové růžici. Květy bývají oboupohlavné, nečastěji seskupené do klásků (obdařených na spodní straně dvěmi plevami). Ty zase jsou seskupené ve stažené latě. Nejčastějším plodem je obilka a dále třeba nažka nebo bobule i oříšek.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: