Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Betulaceae
/ Alnus
ceny již od 58,00 Kč s DPH
Pochází z Evropy, na Kavkaze a západní Sibiře. Dožívá se 50 (max. 100)let. Dorůstá výšky 6 - 20 (i 30)m, šířky do 12cm, průměru kmene 30 - 50cm v podobě keře nebo stromu široce kuželovitého habitu. Borka má tmavě šedohnědou barvu a hladký povrch. Borka je světlešedá až tmavěšedá, načervenalá nebo hnědá, hladká, později šedá, olysávající, pupeny stopkaté, tupě špičaté, šedohnědě plstnaté a kryté 2ma šupinami. Střídavé až 10cm listy jsou vejčitěeliptické, zašpičatělé, s výrazným žilkováním, 2x pilovým okrajem na vykrajovaných mělkých lalocích a mají tmavězelenou barvu, délku 4 - 12cm, šířku 3 - 9cm, spodní strana je ochlupená, báze zakulacené nebo klínovitá nebo i mírně srdčitá, žilnatinu tvoří 8 - 14 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 1 - 3cm. Kvete v jehnědách, samčí vyrůstají po 3 - 5ks na koncích větví, jsou převislé, žluté, dlouhé 5 - 10cm, mají 4 - 6 tyčinek o 4 - 6tičetné okvětí, samičí jsou menší vyrůstají po 3 - 12ks na světlehnědý jemně ochlupených stopkách, jsou vzpřímené a červené. Vytváří dřevnaté přisedlé vejčitěkulovité až prakticky válcovité šištice po 3 - 5ks, délky 1 - 1,6 (i 2)cm, nažky jsou rezavé a mají široké křídlo. Plodí od věku 10 - 15let. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Angermannica' - listy eliptické, na okraji až do 1/2 čepele rozeklané se 6ti páry laloků s tupou špičkou, horní strana laloků celokrajné, spodní drobně pilovitá a báze srdčitá
- 'Angustissima' - vyšší keř až malý strom; větvení jemnější; listy dlouhé 3 - 5cm, hluboce rozeklané, laloky prakticky nitkovité, protáhlé
- 'Arcuata' - listy velké, kulaté až široce vejčité, špičaté, ostře 2x pilovité
- 'Aurea'/var. aurea - stromovitý habitus; výška 5 - 10m, šířka 4 - 6m; větve žluté až žlutooranžové, v zimě oranžovočervené; listy žluté až žlutozelené (i načervenalé), na spodní straně ochlupené; jehnědy v mládí oranžové, později červenooranžové; pomalejší růst
- 'Bolleana' - listy žlutě nestejně skvrnité
- f. blyttiana - listy vejčité až eliptické, tupé, krátce zakulaceně laločnaté, dlouhé 2,5 - 3cm, spodní strana zelená až namodralá, mírně ochlupená, žilnatinu tvoří 7 - 8 párů žilek; šištice přisedlé
- 'Coccinea'/var. coccinea - větve v mládí červenooranžové; listy nažloutlé, široce vejčité, na spodní straně modrozelené
- 'Dalecarlica' - listy široce eliptické, laloky rovné až obloukovité, špičaté, úzce 3úhlé, okraje bez zubů, výkrojky ve tvaru V a U
- 'Falunensis' - listy pravidelně úzce laločnaté, dolní okraj laloků hustě symetricky pilovitý, horní okraj řídce pilovitý až celokrajný
- var. hypochlora - Finsko až Itálie; listy eliptické až vejčité, mělce zakulaceně laločnaté, konec krátce zúžený, spodní strana zelená, max. mírně ochlupená a žilnatinu tvoří 8 - 10 párů žilek; šištice přisedlé, dlouhé 1 - 1,5cm
- 'Chamaedryoides' - listy eliptické, krátce špičaté, hrubě tupě laločnatě 3úhle přitiskle zubaté, dlouhé 3,5 - 4,5cm, báze mírně zubatá až celokrajná
- 'Laciniana'/'Incisa'/'Pinnatifida'/f. acuminata/f. acutiloba/f. pinnata/var. pinnata/var. pinnatifida/var. laciniata/var. incisa - výška do 12m; listy stříhané, delší, užší, špičaté, zpravidla s 8mi páry laloků, báze zpravidla uťatá
- 'Lobata' - listy úzce vejčité, laloky pilovité, špičaté, na vrcholku listy laloky i zuby pouze malé, báze uťatá
- 'Microphylla'/f. microphylla - menší vzrůst, větvení hustější; listy drobě zubaté, dlouhé 2 - 4 (i 5)cm
- 'Monstrosa'/var. monstrosa - nízký široce poléhavý až výběžkatý keřovitý habitus
- subsp. oblongifolia - pochází z jihozápadu Severní Ameriky
- 'Orbicularis' - listy prakticky kulaté, dlouhé i široké 3 - 4cm, občas mírně vrásčité, asymetricky pilovité, v mládí hustě plstnaté, později na spodní straně šedozelené a mírně ochlupené, žilnatinu tvoří 5 - 6 párů vystouplých žilek
- 'Oxyacanthoides' - listy prakticky čtvercovité, na všech stranách se 4 - 5ti velkými 3úhlými na vrcholku drobně zubatými zuby, báze srdčitá
- f. parvifolia - Finsko; listy malé, kulaté, dlouhé i široké 1 - 1,5cm, spodní strana šedá až šedozelená, žilnatinu tvoří 5 - 7 párů žilek; šištice bývají přisedlé až krátce stopkaté
- 'Pendula'/var. pendula - střední až velký stromovitý habitus; větve převislé; listy dlouhé 3 - 7cm, široké 3 - 5cm; šištice drobnější
- 'Pinnata' - listy dlouhé 2 - 3cm, hluboce rozeklané, laloky úzké, špičaté, ochlupené a na spodní straně šedé
- 'Pinnatipartita' - listy ostře a hluboce stříhané
- 'Ramulis Coccineis' - mladé větve a pupeny červené; jehnědy oranžové
- subsp. rugosa (Olše svraskalá) - pochází ze severovýchodu Severní Ameriky, výška i šířka do 10cm, mladé výhony mírně ochlupené, střídavé tmavězelené listy s plastickou žilnatinou 2x pilovým okrajem a spodní světlejší barvou, šištice dlouhé do 1,5cm
- 'Semipinnata' - listy vejčité, dlouhé 4 - 6cm, široké 3 - 4cm, na bázi bývají 1 - 2 volné zářezy, v horní části do 3/4 - 2/3 stříhané, laloky prakticky rovnoběžné s okrajem, ostře pilovité
- subsp. tenuifolia/A. tenuifolia (Olše jemnolistá) - Britská Kolumbie až Kalifornie; kulovitý habitus; výška 7 - 10m; větve jsou v mládí řídce ochlupené, pupeny červené, stopkaté a ochlupené; listy tmavězelené, eliptické až vejčité, špičaté, mělce tupě laločnaté, dlouhé 5 - 10cm, široké 3 - 6cm, báze zakulacená až mělce srdčitá, spodní strana až modrozelená, ochlupená; samičí jehnědy vyrůstají po 3 - 5ks, vejčité; šištice vyrůstají po 3 - 5ks a jsou také úzce vejčité
- 'Variegata' - listy bíle skvrnité
- var. virescens - Murmansk; listy na spodní straně zelené, holé, žilnatinu tvoří 8 - 10 párů žilek
Vyhovují ji vlhké půdy, břehy řek, potoků, atp. Snáší záplavy, sucho i mrazy. Snadno vytváří výmladky.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: A. alisoviana, A. alnus, A. argentata, A. argentata var. pinnatipartita, A. borealis, A. glutinosa var. incana, A. incana f. acuminata, A. incana f. acutiloba, A. incana f. argyrophylla, A. incana f. bipinnatifida, A. incana f. blyttiana, A. incana f. brachyphylla, A. incana f. cordifolia, A. incana f. crataegifolia, A. incana f. dubia, A. incana f. flavescens, A. incana f. incisa, A. incana f. microcarpa, A. incana f. microconus, A. incana f. microphylla, A. incana f. monstrosa, A. incana f. oxyloba, A. incana f. pallida, A. incana f. pendula, A. incana f. pinnata, A. incana f. pinnatifida, A. incana f. pinnatipartita, A. incana f. pinnatisecta, A. incana f. subargentata, A. incana f. subcordata, A. incana f. subcordifolia, A. incana f. subsericea, A. incana f. tortuosa, A. incana var. acuminata, A. incana var. alpestris, A. incana var. angulata, A. incana var. arcuata, A. incana var. argentata, A. incana var. argentea, A. incana var. bipinnatifida, A. incana var. borealis, A. incana var. bornmuelleri, A. incana var. confusa, A. incana var. glabra, A. incana var. glaucophylla, A. incana var. hypochlora, A. incana var. intermedia, A. incana var. leptophylla, A. incana var. microconus, A. incana var. microjula, A. incana var. oblongifrons, A. incana var. obtusifolia, A. incana var. orbicularis, A. incana var. ovalifolia, A. incana var. ovalis, A. incana var. ovata, A. incana var. parvifolia, A. incana var. pendula, A. incana var. pinnata, A. incana var. pinnatifida, A. incana var. pseudospuria, A. incana var. sericea, A. incana var. subrotunda, A. incana var. tomentosa, A. incana var. virescens, A. intermedia, A. languinosa, A. minor, A. plicata, A. tenuifolia f. incisa, A. tirolensis, Betula alnus, Betula alnus var. incana, Betula incana, Betula incana var. angulata, Betula incana var. minor, Betula palustris, Betula pinnata
Pochází zejména ze severní polokoule, ale rostou třeba i v Argentině v podobě stromu nebo keře. Pupeny jsou stopkaté. Palisty záhy opadávají. Listy má opadavé, střídavé, jednoduché, zoubkované nebo pilovité a žilnatina je zpeřená. Kvete jednopohlavnými květy v jehnědách, vlastní květy jsou umístěné v 3četných vidlanech za podpůrným listenem, prostřední květ má 2, postranní 1 listenec, okvětí 3 - 6tičetné a má 3 - 6 tyčinek. Samičí jehnědy vyrůstají samostatně nebo hroznovitě v paždí letošních nebo loňských listů, jsou vejčité, podlouhlé nebo eliptické, přisedlé, tlustě stopkaté, květy vyrůstají po 2 za podpůrnými listeny a mají 2 blizny. Plodem je křídlatá nažka umístěná v dřevěných šišticích. Šištice se na stromě udrží celý rok i po vysemenění. Semena mají měchýřek, díky kterému jsou schopné plavat na vodě. Nejznámějším druhem je A. glutinosa.
Vyhovuje ji chladnější podnebí mírného pásma a vlhké půdy.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
