karta rostliny zobrazena tento rok 22x
poslední revize 15.05.2020
Subtropické stromy : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Albizia
Roste v Malajsku, Sumatře, Borneu a Filipínách v podobě stromu. Dorůstá výšky až 33m při průměru kmene do 1,5 a výšce až 20m. Větve jsou v mládí řídce ochlupené. Palisty jsou dlouhé 2,5mm, záhy se mění na zpravidla opadavé trny. Listy mají vřeteno délky 9 - 38cm, čepel je zpeřená, tvořená 5 - 13ti primárními páry délky 5 - 12cm, 9 - 18ti sekundárními páry, vlastní lístky jsou vstřícné, přisedlé, prakticky kožovité, eliptické, asymetrické, zakulacené s hrotem, dlouhé 0,8 - 2,3cm, široké 0,3 - 1cm, báze asymetricky uťatá a z části klínovitá. Květenstvím je chocholík v terminální nebo úžlabní latě, okolíky mají 4 - 5 chocholíků se stopkami délky 2 - 3,5cm a 20 - 25ti stopkatými květy, vlastní květy jsou dvoutvárné, 5tičetné, oboupohlavné, kalich zelený, nálevkovitý až úzce zvonkovitý, ochlupený, dlouhý 3 - 5mm, cípy 3úhlé, špičaté, dlouhé 0,3mm, koruna bělavá, nálevkovitá, dlouhá 6 - 8mm, laloky mírně vejčité až mírně 3úhlé, špičaté a dlouhé 2 - 3mm. Plodem je žlutý úzce podlouhlý přímý zploštělý lusk délky 6 - 30cm, šířky 4 - 5cm a obsahuje žlutá vejčitá zploštělá semena délky 1,1cm a šířky 7,5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: A. magellanensis, A. myriantha
Většinou rychle rostou v subtropických a tropických lesích všech kontinentů v podobě opadavého stromu, keře nebo liány. Postranní větve jsou občas zakončené trnem. Palisty jsou šídlovité až čárkovité nebo ouškaté a záhy opadávají. Listy jsou velké, 2x zpeřené, zpravidla se žlázou na řapíku (i vřetenu), vlastní lístky jsou vstřícné, přisedlé nebo stopkaté. Květenství tvoří stopkatá klubíčka nebo chocholíky seskupené v terminální nebo úžlabní latě, listeny jsou malé, čárkovité, podlouhlé, občas chybějící, vlastní květy jsou 5tičetné, zpravidla 2tvárné, okrajové oboupohlavné, střední květ samčí, zvětšený, kalich zvonkovitý nebo trubkovitý, zubatý, koruna do středu laločnatá, na bázi trubkovitá, korunní lístky bývají drobné, nenápadné, nejnápadnější jsou bohaté tyčinky s dlouhou délkou a malými prašníky. Plode jsou řemenovité až široce čárkovité lusky, mohou být kožovité, zploštělé a obsahují kulatá až podlouhlá zploštělá semena. Nejznámějším druhem je A. julibrissin.
Vyhovuje ji plné slunce a dobře propustná půda.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: