karta rostliny zobrazena tento rok 236x
Subtropické stromy : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Albizia
Roste v Pakistánu, tropické Asii a Africe a Austrálii v podobě opadavého stromu. Dorůstá výšky 8 - 12 (i 30)m při průměru kmene do 90cm. Borka je tmavěšedá a hladká. Větve bývají v mládí ochlupené. Listy jsou 2x zpeřené, dlouhé až 40cm, řapíky jsou dlouhé 2 - 10cm, tvoří je 1 - 4 (i 5) primárními páry délky (5 -) 6 - 15 (i 20)cm a lístky v 3 - 9 (i 14)ti párech na 1mm řapíčku, jsou vstřícné, asymetricky lichoběžníkové, eliptické až obvejčité, zakulacené až uťaté, dlouhé 1,5 - 6,5cm, široké 0,6 - 3,5cm a báze asymetricky klínovitá až uťatá nebo zkoseně srdčitá. Květenstvím je úžlabní 15 - 40tikvětý hrozen seskupený v chocholíku, má 3,5 - 10cm stopku, vlastní květy jsou 5tičetné, stopky dlouhé (2 -) 4 - 8mm, bílé, kalich je ochlupený, zvonkovitý, krátce zubatý, drobně ochlupený, dlouhý (2,5 -) 3 - 4 (i 5)mm, cípy 3úhlé, špičaté, dlouhé 0,7 - 1mm, koruna je žlutozelená, nálevkovitá, dlouhá 0,5 - 1,1cm, laloky špičaté, vejčité, dlouhé 2,5 - 4mm a tyčinky jsou na bázi bílé, vrcholek světlezelený až žlutozelený a celkově jsou dlouhé 1,5 - 3cm. Plodem je slámový až světlehnědý podlouhlý až čárkovitý lusk délky (12 -) 15 - 30 (i 35)cm, šířky 2,5 - 5 (i 6,5)cm a obsahuje 6 - 12 zploštělých bleděhnědých eliptických semen délky 0,7 - 1,15cm a šířky 7 - 9mm.
klimatická USDA zóna: 11 - 12
Synonyma: Acacia lebbeck, Acacia macrophylla, Acacia speciosa, A. latifolia, A. lebbeck var. leucoxylon, A. lebbeck var. pubescens, A. lebbeck var. rostrata, A. lebbek, Feuilleea lebbeck, Inga borbonica, Inga leucoxylon, Mimosa lebbeck, Mimosa lebbek, Mimosa sirissa, Mimosa speciosa, Pithecellobium splitgerberianum
Většinou rychle rostou v subtropických a tropických lesích všech kontinentů v podobě opadavého stromu, keře nebo liány. Postranní větve jsou občas zakončené trnem. Palisty jsou šídlovité až čárkovité nebo ouškaté a záhy opadávají. Listy jsou velké, 2x zpeřené, zpravidla se žlázou na řapíku (i vřetenu), vlastní lístky jsou vstřícné, přisedlé nebo stopkaté. Květenství tvoří stopkatá klubíčka nebo chocholíky seskupené v terminální nebo úžlabní latě, listeny jsou malé, čárkovité, podlouhlé, občas chybějící, vlastní květy jsou 5tičetné, zpravidla 2tvárné, okrajové oboupohlavné, střední květ samčí, zvětšený, kalich zvonkovitý nebo trubkovitý, zubatý, koruna do středu laločnatá, na bázi trubkovitá, korunní lístky bývají drobné, nenápadné, nejnápadnější jsou bohaté tyčinky s dlouhou délkou a malými prašníky. Plode jsou řemenovité až široce čárkovité lusky, mohou být kožovité, zploštělé a obsahují kulatá až podlouhlá zploštělá semena. Nejznámějším druhem je A. julibrissin.
Vyhovuje ji plné slunce a dobře propustná půda.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: