nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 5134x
poslední revize 22.12.2024
Traviny : Liliopsida / Poales / Poaceae / Agrostis
Roste v Euroasii a severní Africe. Možná je původní i v Severní Americe, kde také roste. Patří mezi trvalky a vytváří souvislé porosty. Dorůstá výšky (0,1 -) 0,4 - 1 (i 1,5)m. Vytváří dlouhé poléhavé nadzemní výběžky. Lodyhy bývají větvené a obloukovitě vystoupavé. Listy mají délku 2 - 10cm a jazýček je nápadně špičatý. Květenstvím až 40cm dlouhá 3úhlá lata šířky zpravidla do 4cm, po odkvětu je stažená, větve v dolní části nejsou uspořádán v hustých zdánlivě všestranných přeslenech. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují mu vlhké louky i okraje cest, pastviny, prameniště a příkopy.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 3 - 10
Synonyma: A. adscendens, A. alba, A. alba f. amethystina, A. alba f. maritima, A. alba f. natans, A. alba f. substerilis, A. alba subsp. decumbens, A. alba subsp. filifolia, A. alba subsp. maritima, A. alba subsp. patula, A. alba subsp. scabrida, A. alba subsp. scabriglumis, A. alba subsp. stolonifera, A. alba subsp. stolonizans, A. alba subsp. straminea, A. alba var. albida, A. alba var. armena, A. alba var. compacta, A. alba var. condensata, A. alba var. conferta, A. alba var. decumbens, A. alba var. densiflora, A. alba var. flavida, A. alba var. foucaudei, A. alba var. gaditana, A. alba var. glaucescens, A. alba var. gracilis, A. alba var. karsensis, A. alba var. lutescens, A. alba var. maritima, A. alba var. narbonensis, A. alba var. pallens, A. alba var. pallida, A. alba var. palustris, A. alba var. patula, A. alba var. pauciflora, A. alba var. prorepens, A. alba var. pseudopungens, A. alba var. salina, A. alba var. scabriglumis, A. alba var. stolonifera, A. alba var. straminea, A. alba var. subjungens, A. alba var. subrepens, A. alba var. varia, A. albida, A. ambigua, A. aristulata, A. aspera, A. brevis, A. bryoides, A. caespitosa, A. candollei, A. capillaris var. stolonifera, A. decumbens, A. densissima, A. depressa, A. difficilis, A. diluta, A. exarata var. stolonifera, A. filifolia, A. flava, A. glaucescens, A. intermedia, A. jacutica, A. karsensis, A. kitaibelii, A. langei, A. macrantha, A. maritima, A. maritima var. pseudopungens, A. neglecta, A. nemoralis, A. obliqua, A. palustris, A. palustris var. palustris, A. palustris var. stolonifera, A. patula, A. pauciflora, A. polymorpha var. palustris, A. polymorpha var. stolonifera, A. prorepens, A. prostrata, A. pseudoalba, A. pumila, A. reptans, A. robinsonii, A. salina, A. scabrida, A. scabriglumis, A. sibirica, A. signata, A. signata var. caespitosa, A. signata var. decumbens, A. signata var. flavida, A. signata var. prorepens, A. signata var. varia, A. sinaica, A. sokolovskajae, A. spicigera, A. stolonifera f. amethystina, A. stolonifera f. caespitosa, A. stolonifera f. decumbens, A. stolonifera f. flava, A. stolonifera f. flavida, A. stolonifera f. gracilis, A. stolonifera f. humilis, A. stolonifera f. natans, A. stolonifera f. oligantha, A. stolonifera f. patula, A. stolonifera f. pontica, A. stolonifera f. subchlorantha, A. stolonifera f. substerilis, A. stolonifera f. varia, A. stolonifera subsp. albida, A. stolonifera subsp. gaditana, A. stolonifera subsp. gladitana, A. stolonifera subsp. maritima, A. stolonifera subsp. palustris, A. stolonifera subsp. scabrida, A. stolonifera subsp. scabriglumis, A. stolonifera subsp. sokolovskajae, A. stolonifera subsp. stolonizans, A. stolonifera subsp. straminea, A. stolonifera subsp. transcaspica, A. stolonifera var. angustifolia, A. stolonifera var. arenaria, A. stolonifera var. aristata, A. stolonifera var. bottnica, A. stolonifera var. calcicola, A. stolonifera var. compacta, A. stolonifera var. decumbens, A. stolonifera var. densiflora, A. stolonifera var. dulcis, A. stolonifera var. flagellaris, A. stolonifera var. latifolia, A. stolonifera var. malcuitiana, A. stolonifera var. marina, A. stolonifera var. maritima, A. stolonifera var. palustris, A. stolonifera var. patula, A. stolonifera var. prorepens, A. stolonifera var. pseudopungens, A. stolonifera var. pumila, A. stolonifera var. scabriglumis, A. stolonifera var. straminea, A. stolonifera var. subaristata, A. stolonifera var. subchlorantha, A. stolonifera var. tenuis, A. stolonifera var. viridula, A. stolonizans, A. straminea, A. tenuis var. stolonifera, A. transcaspica, A. valentina, A. varia, A. virletii, A. vivipara, A. vulgaris var. frondosa, A. vulgaris var. prorepens, A. vulgaris var. stolonifera, A. welwitschii, A. x bodaibensis, A. zerovii, Apera palustris, Decandolia stolonifera, Milium maritimum, Milium stoloniferum, Sporobolus arenarius var. gaditanus, Sporobolus gaditanus, Sporobolus gaudichaudii, Sporobolus virginicus var. gaditanus, Vilfa decumbens, Vilfa dulcis, Vilfa gaditana, Vilfa gaudichaudii, Vilfa glaucescens, Vilfa maritima, Vilfa patula, Vilfa stolonifera, Vilfa stolonifera var. brevis, Vilfa stolonifera var. marina, Vilfa stolonifera var. maritima, x Agropogon robinsonii
Roste obvykle v trsech s výběžky jako trvalka. Výška dosahuje (0,05 -) 0,3 - 0,6 (i 1)m. Listy jsou ploché, široké 0,2 - 10mm. Kvete v kláscích tvořících latu. Plodem je obilka.
Vyhovuje mu lehká půda s neutrálním až mírně kyselým pH.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Řadí se sem na 400 rodů s cca 10 000 druhy. Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak všude spatříte zástupce této čeledi. Patří sem totiž všechny trávy (včetně obilovin a pícnin). Sami dobře uhodnete, že sem tedy budou patřit jednoletky, dvouletky i trvalky a že se jedná o byliny a jednodomé rostliny. Dále sem patří ale i dřeviny typu bambus a občas i liány. Díky univerzálnosti zástupce nalezenete na celé zemi a to i v téměr všech výškových pásmech a místech. Rádi se shlukují do trsů. Existují následující podčeledi:
Rostlinu většinou tvoří duté stéblo s kolénky. Pod zemí vytváří obvykle tenké kořínky ve svazečcích. Listy jsou většinou bez řapíku, jsou jednoduché čárkovitě nebo úzce kopinatě tvarované, občas ostře prohnuté podle střední žilky (žilnatina je souběžná), umístěné především v přízemní listové růžici. Květy bývají oboupohlavné, nečastěji seskupené do klásků (obdařených na spodní straně dvěmi plevami). Ty zase jsou seskupené ve stažené latě. Nejčastějším plodem je obilka a dále třeba nažka nebo bobule i oříšek.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
