karta rostliny zobrazena tento rok 78x
poslední revize 15.12.2024
Sukulenty : Magnoliopsida / Gentianales / Apocynaceae / Adenium
Roste v Mosambiku, JAR a Svazijsku v podobě sukulentního keře. Dorůstá výšky 20 - 70cm při průměru kmene 10 - 15cm. Větve jsou vzpřímené a řídké. Palisty jsou drobné. Listy jsou seskupené na koncích větví, jsou obkopinaté, přisedlé, špičaté až zakulacené, dlouhé 6 - 13cm, široké 1 - 3cm. Květenství je vrcholové, chudé, ochlupené, listeny kopinaté, dlouhé 4mm, vlastní květy jsou bílé až červeně růžově fialové, zpravidla s tmavším hrdlem, na 5 - 8mm stopce, kalich je ochlupený, dlouhý 0,6 - 1cm, laloky kopinaté, zašpičatělé, koruna zvonkovitá, trubka dlouhá 2,5 - 5cm, úzce válcovitá, laloky obvejčité, zakulacené a dlouhé 1,5 - 3cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: A. boehmianum var. swazicum, A. obesum subsp. swazicum
Roste v Africe a několika málo místech jihozápadní Asie v podobě sukulentního stromu nebo keře. Má od kořene zbytnělý lahvově tvarovaný stonek. Listy má lesklé, tmavě zelené, tuhé a dlouhé 4 - 10cm. Kvete něžnými růžově bílými květy, které jistě patří mezi nejkrásnější květy z říše sukulentů. Vykvétají ale bohužel teprve až 3 - 4 rok. Při poranění roní prudce jedovaté bílé mléko! Nejznámějším druhem je A. obesum.
Má ráda přímé sluneční světlo. V období přezimování by teplota neměla klesnout pod 15°C, lépe udržovat kolem 20°C. Zaléváme nárazově v okamžiku, kdy substrát stačí zcela proschnout. Obecně platí, že je lepší zálivku vynechat než zvyšovat. V říjnu začněte zálivku mírně snižovat a mezi listopadem a lednem ji vynechte zcela. A. v tuto dobu shazuje listy. Začněte s ní znova v únoru a na jaře můžete použít hnojivo na podporu růstu květů. Přesazujeme až v okamžiku, kdy květináč je pro rostlinu evidentně malý a kořeny se začínají prodírat ven. Vybírejte květináč pouze o málo větší než původní. A. se sází do stejnoměrné směsi kompostu, standardní zahradní zeminy a hrubšího písku. Substrát by měl mít pH 6. Pro odstranění semen plevelu a bakterií se doporučuje zeminu nejdříve propařit (platí obecně u všech rostlin, které se chystáte přesadit), případné poraněné kořínky vydezinfikovat dřevěným uhlím a dva týdny nechat bez zálivky, než se kořeny dobře usadí. Pro vytvoření více květů a větší odolnosti kořenů je vhodné pouštní růži roubovat na oleandr. Používá se při tom tzv. anglická kopulace, tedy podnož i roub mají stejný průměr. Protože jsou velmi odolné k ořezávání, hodí se pro pěstování v podobě bonsaje.
Množíme vrcholovými řízky v období jara (1 - 2 dny necháme před zasazením zaschnout) nebo semeny do stejné směsi zeminy, jako při přesazování. Řízkované rostliny nemají tak tlustý stonek od kořene.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Existuje v ní asi 424 rodů a asi 1500 druhů. Naleznou se zde byliny, keře, stromy i liány. Rozšířená je předevší v teplých oblastech subtropů a tropů. V těchto případech se jedná o trvalky. Mnoho druhů při poranění roní mléčný latex. Listy bývají nejčastěji protistojné, občas střídavé. Nemají nepravidelný okraj ani palisty. Květy vyrůstají samostatně nebo ve vrcholičnatých květenstvích. Jsou oboupohlavné se 4 - 5 okvětními lístky. Plodem je tobolka, peckovice nebo bobule. K nejznámějším zástupcům patří Pouštní růže, Svícník, Voskovka a Oleandr.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: