karta rostliny zobrazena tento rok 286x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Pochází z hor jižního Španělska. Roste v podobě stálezeleného stromu s kuželovitým nízko větveným habitem. Dorůstá výšky 10 - 20 (i 30)m a šířky 10m v široce kuželovitém tvaru. Kořeny sahají hluboko. Větve jsou vodorovné, červenohnědé, holé, pupeny vejčité, tupě zaoblené, pryskyřičnaté. Borka tmavěšedá, později podélně rýhovaná. Jehlice jsou na větvích paprsčitě uspořádané, jsou ploché, krátké, tuhé, tlusté, k větvi kolmé, tmavězelené, dlouhé 0,8 - 1,5cm, zkroucené, na spodní straně s 2mi bělavými stomatálními pruhy, vytrvávají 11 - 13let. Samčí šištice mají červenou barvu a vyrůstají na spodní straně větví a mají tmavěčervenou barvu. Samičí šištice jsou hnědozelené, válcovité, vzpřímené, dlouhé 10 - 16cm, široké 3 - 5cm, bleděhnědé, semenné šupiny široké 2,5cm, celokrajné, listeny stejně dlouhé nebo až 1/3. Semena jsou 3boká, obvejčitá, dlouhá 0,6 - 1cm, mají 5 - 8 děloh a křídlo je 2x dlouhé. Patří mezi ohrožené druhy. Existují vnitrodruhové taxony:
Je náchylná k namrzání, ale na většině našeho území je plně mrazuvzdorná. Potřebuje chráněné místo, plné slunce nebo polostín, teplo, zásaditou až mírně kyselou půdu, střední obsah živin a vyšší vzdušnou vlhkost. Růst je pomalý.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 5 - 9
Synonyma: A. baberiensis, A. hispanica, A. lusenbeana, A. pinsapo f. pendula, A. pinsapo subsp. hispanica, A. pinsapo var. hispanica, Picea pinsapo, Pinus pinsapo, Pinus sapo
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: