karta rostliny zobrazena tento rok 211x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Picea
Roste v Tibetu, Afganistánu, severní Indii, Kašmíru, Nepálu a Pákistánu v podobě stromu s kuželovitou korunou. Dorůstá výšky 30 - 60m při průměru kmene do 2m. Větve jsou v mládí převislé, světlehnědé nebo světle šedé, holé, zimní pupeny červeně hnědé, kuželovité nebo vejčité či vřetenovité, dlouhé 0,8 - 1,2cm, špičaté, pryskyřičnaté, bazální šupiny štětinatě ochlupené. Jehlice paprsčité, zakřivené, na řezu 4hranné, dlouhé 2,5 - 5,5cm, široké 1,3 - 1,8mm, na každé straně je 2 - 5 stomatálních řad, konec je špičatý. Samičí šištice jsou zelené, ve zralosti hnědé, lesklé, válcovité nebo vřetenovitě válcovité, asymetrické, mírně zakřivené, dlouhé 10 - 18cm, široké 4,5 - 5cm, semenné šupiny široce obvejčité, tlusté, dlouhé 3cm, široké 2,4cm, báze klínovitá, okraj celokrajný. Semena jsou tmavěhnědá, dlouhá 5 - 6mm, křídlo je vejčitě podlouhlé, dlouhé 1 - 1,5cm, špičaté. Existuje vnitrodruhový taxon:
Synonyma: Abies khutrow, Abies morinda, Abies smithiana, P. khutrow, P. morinda, P. smithiana subsp. nepalensis, P. smithiana var. nepalensis, P. smithiana var. pendula, Pinus khutrow, Pinus smithiana
Patří mezi stálezelené rostliny. Kmen je přímý, rovný a dosahuje až 45m výšky, koruna je široce kuželovitá až jehlancovitá. Borka se odlupuje v šupinkách, je šedá až červenohnědá, později tlustá, brázditá. Větve jsou žebernaté, rýhované, zimní pupeny jsou vejčité, kkužlovité nebo téměř kulovité, pryskyřičnaté i bez pryskyřice. Listy v podobě jehlic vyrůstají ve spirále, paprsčitě nebo na horní straně směřují kupředu a na spodní odstávají, průřez může být 4hranný, tvar rovný nebo zakřivený a vydrží až 10let. Stomatální pruhy jsou na horní straně nebo všude, pryskyřičné kanálky jsou 2. Při odtržení zůstává větvička drsná. Kvete v šišticích na konci jara. Samčí šištice jsou samosatané v paždí listů, vzácně v terminálním, eliptickém nebo válcovitém tvaru, barva je žlutá až růžovočervená. Samičí šištice jsou samostatné, ve zralosti převislé, vejčitě válcovité nebo válcovité, vzácně vejčité, dozrávají 1. rokem, šupiny jsou tence dřevnaté, kožovité nebo papírovité, semena obvejčitá nebo vejčitá, křídlo dlouhé, blanité. Šišky visí směrem dolů. U nás roste pouze jediný druh P. abies. Je často pěstován pro produkci vánočních stromečků.
V případě, že jsou hustě nasázeny vedle sebe, tak spodní větve odumírají. Při dostatku světla je odolný proti větru. Většině druhů se daří ve vlhké chudé půdě s kyselým pH 4 - 6.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: