karta rostliny zobrazena tento rok 259x
poslední revize 07.06.2022
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Roste na východě USA v podobě stromu se symetrickou pyramidální až jehlancovitou korunou. Dožívá se věku 150let. Dorůstá výšky až 25m při průměru kmene do 75cm. Borka je šedá, hladká, později šedá s červenými šupinami. Dřevo je světlehnědé s bílým bělovým dřevem. Větve jsou vodorovné, v mládí žlutohnědé, červeně ochlupené, pupeny bleděhnědé, kuželovité, malé, pryskyřičnaté, špičaté, bazální šupiny krátké, široké, holé, pryskyřičnaté. Jehlice jsou 2řadě (ve spodní části stromu i spirálovitě) uspořádané, dlouhé 1,2 - 2,5cm, široké 1,5 - 2mm, pružné, na spodní straně mají z každé strany (8 -) 10 (i 12) stomatálních řad, horní strana lesklá, zelená, uprostřed 0 - 3 stomatální řady. Samčí šištice červenožluté nebo žlutozelené. Samičí šištice válcovité, dlouhé 3,5 -6cm, široké 2,5 - 4cm, tmavě růžovofialové s žlutozelenými listeny, přisedlé, na konci zaoblené, šupiny dlouhé 0,7 - 1cm, široké 1 -1,3cm a ochlupené. Semena jsou dlouhá 4 - 5mm, široká 2 - 3mm, hnědá, křídlo podobně dlouhé, růžovofialové a má 5 děloh. Existují vnitrodruhové taxony:
Množí se semeny.
Synonyma: A. balsamea subsp. fraseri, A. balsamea var. fraseri, A. humilis, Picea balsamea var. fraseri, Picea fraseri, Picea hudsonia, Pinus balsamea var. fraseri, Pinus fraseri
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: