karta rostliny zobrazena tento rok 928x
Listnáče : Magnoliopsida / Sapindales / Sapindaceae
Rostou zejména v mírném pásu severní polokoule. Patří mezi opadavé rostliny. Jsou oblíbené zejména kvůli různým tvarům listům a jejich barvě. V efektech vyniká zejména J. japonský, nicméně u nás rostou pouze 3 druhy: J. klen, J. mléč a J. babyka. Listy vyrůstají vstřícně a obvykle mají dlouhé řapíky a jsou dlanitě laločnaté. Kvetou až ve vyšším věku kolem 20 let žlutozelenými květy. Plodem je okřídlená 2nažka (nos). Svým dominantním vzhledem se hodí jako solitéry, některé druhy i jako živé ploty nebo bonsaje. Dřevo se používá v nábytkářském průmyslu a pro výrobu hudebních nástrojů. Mladé rostliny jsou náchylné na mšice. Existují vnitrodruhové taxony:
Většina druhů dokáže růst i v suchých kamenitých půdách.
Množí se zejména semeny. Možné je také řízkování na jaře s použitím stimulátoru.
Roste v Číně v podobě stromu. Dorůstá výšky až 7m. Mladé větve jsou načervenalé až šedohnědé. Listy jsou 3laločné nebo 3zubé, laloky 3úhle vejčité, špičaté, okraj je celokrajný až vykrajovaný, báze okrouhlá nebo široce tupá, tmavězelené, na spodní straně žlutozelené, v paždí žilek žlutě ochlupené, centrální lalok je vejčitě 3úhlý nebo kopinatý či špičatý, postranní laloky jsou 3úhle tupé, řapíky růžovofialové, dlouhé 3 - 5cm a celková délka je 5 - 8cm. Květenství je dlouhé 5 - 7cm. Plody mají 3 - 5mm stopky, nažky mají délku 2,2cm, šířku 1cm, pozdra semen jsou dlouhá 7mm a široká 5mm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: A. buergerianum subsp. yui, A. yui var. leptocarpum
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Pokud je známo, není mezi odrůdami javoru dlanitolistého žádná vysloveně odolná. Možností je koupit si opravdu mladou rostlinu a postupně ji na vaše méně příznivé podmínky zvykat,t.j.chránit ji proti jarním mrazíkům obalením nebo zástěnou, totéž na zimu.Dospělejší rostlina by už měla nepříznivým vlivům odolávat. Je možné též v říjnu sebrat semena, zbavit je křidélek, uschovat v suchu, Na jaře v březnu namočit na 24 hodiny a vyset do truhlíků. Vyrůstající semenáčky chránit před mrazem a zaschnutím.V létě přistínit a koncem léta omezit zálivku, aby vyzrály. Na zimu, po opadu listů zakrýt, přesazovat nejdříve po 2 - 3 letech.Je vhodné získat a vyset větší množství semen - klíčivost bývá max. 20%.Barva listů je dědičná též maximálně z 20%.
Letos už s nimi mnoho nedocílíte, protože embrya budou pravděpodobně zaschlá - přečtěte si odpověď na podobný dotaz ze 4.9.2010 dole na stránce.Pokud máte možnost získat letošní semena, neprodleně po jejich získání postupujte podle zmíněné rady, t.j. stratifikace atd. Nicméně ty,co už máte, po 24hodinovém namočení, je vyset můžete. Pokud by přece jen semena vyklíčila, přezimovat je musíte někde, kde nemrzne.
Některé červené odrůdy javoru dlanitolistého, např. odrůda "Ornatum", raší jako purpurové,ale v průběhu léta postupně ztrácejí barvu a zezelenají. Je to normální jev a nedá se odstranit ani zastavit, pouze se s tím smířit.I zelený javor dlanitolistý je hezký, pokud dobře roste.
O namrzání řezných ran vůbec nejde, to nehrozí. Jde zde o to, že v zimě se řez špatně provádí - dřevo je křehké, práce v chladu je nepříjemná, takže svádí ke spěchu a tím ke zhoršení kvality práce.Pozdější řez v únoru už z hlediska slzení může být problematický. U větších řezných ran spíše hrozí infekce sporami dřevokazných hub, je proto třeba natřít řezné rány od průměru 8 cm nějakým ochranným nátěrem ( stromový balzám ).Doufám, že toto vysvětlení je už dostačující.
Dobrý den, byla bych moc ráda, kdyby jste mi poradil, jak dobře ořezat tento javor. Byla nám skupinka tří stromů vysázena obcí před naší prodejnu a za ta léta (jejich stáří cca 15 let) už se dost rozrostly a potřebujume jich trochu zrerukovat. Tak bych ráda věděla, jak se postupuje při řezu těchto javorů. Ještě podotýkám, že nikdy upravované nebyly, průměr jejich koruny je 3 - 4 m a mají ji krásnou kulovitou. A ještě jeden dotaz. Prostřední má korunu spíš oválnou s tím, že přirůstají pouze obvodové větvě, ale horní větvě nepřirůstají a listy jsou malé a často zbarvené do červena. Jedná se o nějakou chorobu nebo poruchu? Děkuji
Všechny druhy javorů by se měly řezat ihned po ukončení vegetace do nástupu mrazů, protože už ke konci zimy u nich nastává proudění mízy a při řezu, nebo jen ulomení větévek dochází k velkému výronu mízy a tím k oslabování rostlin.Proto s řezem raději vyčkejte do podzimu a svěřte to odborníkům - je třeba řezat s citem pro zachování tvaru koruny. Jsou-li listy malé, svědčí to o nedostatečné výživě a vláze, což je u stromů v uliční výsadbě běžné. Pokud vám na vzhledu stromů záleží a není-li kořenový systém zakryt dlažbou, nebo asfaltem, můžete v obvodu korun ocelovým bodcem udělat díry do hloubky aspoň 10-15 cm a nasypat do nich hnojivo ( NPK,Cererit ) a důkladně zalít, nebo použít kapalné hnojivo.
Aha, takže teď už je na řez pozdě nebo mohl by se provést ještě teď hned? K té nemoci. Listy nejsou malé na celé rostlině. Kdyby jste se podíval shora na korunu, tak na jeho vnitřních větvích, které ani nepřirůstají a pokud ano, tak málo s těmi malými čevenými listy a koruna má vlastně tvar jako mísa. Na mail jsem Vám poslala fotku, na které je to trochu vidět. Je to v době, kdy to spíš teprve začíná, ale lepší bohužel nemám.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli lze ještě zachránit stromeček, který má uschlé listy. Začalo to u jedné větvičky, myslela jsem, že má listy spálené od sluníčka- ale usychání postupuje dál. Jaká může být příčina? Mám ho asi 3 roky, na slunném stanovišti- a zatím rostl bez problémů.....
Na zimu určitě nepřenášet do bytu. Javor potřebuje venkovní prostředí. A jestli pod obřím květináčem myslíte skutečně obří, tak by jste s ním stejně nehnula :o) Jestli ho chcete mít na balkóně, kupte si nějaký malý a aby nepřerost, budete se k němu muset chovat jako k bonsaji už od mala. Tedy asi ne ke 100% bonsaji, ale dělat něco jako maxibonsaj a květináč postupně zvětšovat :o) Pokud jde o hlínu, tak udržovat ji vlhkou, mírně kyselou (bez vápna) a dobře propustnou. Ideálně rašelinová s pískem. Jako hnojivo by mohlo postačit normální NPK. Na zimu ještě, když teploty klesnou pod -5C, tak je potřeba zakrých chvojím, slámou, netkankou, atp.
U takto starého javoru je řez problematický.Ne,že by nebyl možný,ale při hlubokém řezu vznikají velmi rozsáhlé řezné rány,které i po ošetření(nátěru rostlinným balzámem)bývají vstupní branou pro dřevokazné houby. U javorů velmi brzy stoupá míza,už v předjaří - je tedy nutné řezat už na podzim.Kdybyste jej řezali v této době,proudily by z řezných ran doslova litry mízy,což by strom velmi oslabilo.Navíc seřezané javory narostou do tvaru košťat,což není žádná velká paráda - je to možno vidět porůznu ve městských stromořadích.Takže buď počkejte do podzimu(listopad),nebo,po ohlášení na OÚ,nebo MÚ,javor pokácejte - máte na to čas do 31.3.t.r.Pak už je kácení stromů zakázáno.
U javorů záleží na tom,odkud pocházejí:Většinu druhů je vhodné vysévat týž rok,ihned po sklizni semen - to se týká především evropských a amerických druhů.Naopak japonské javory,jako např.Acer palmatum,A.circinatum,A.japonicum, je třeba vysévat na jaře,po 6-12 týdenní stratifikaci a minimálně jeden rok po vyklíčení chránit před mrazem.Klíčivost bývá 50-90%,ale u A.palmatum také jen 20%.Je třeba namátkou,rozříznutím několika semen zjistit,jestli embryo není zaschlé(hnědé)-zdravé musí být zelené.Před výsevem se doporučuje namočit semena na 48 hodin.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jak se jmenuje stromek,který má listy jako kaštan,má pichlavé kaštany a na vrcholku má červené maličkaté kvítky.Po prasknutí kaštanu má žíhaná semena,která vypadají jako malé fazole.Jsou Tmavě hnědé a v tom je bílé žíhání.Nevím jestli na zimu zasychá nebo opadá nebo co s tím.Děkuji.
Dobrý deň,zaujíma ma,či ak si kúpim tento stromček vo veľkosti 3O-5O cm,postupne mi vyrastie na rovnakú veľkosť ako stromček ktory by som si kúpil pri veľkosti cca 190 cm.Totiž tam je dosť veľký cenový rozdiel a tak sa pýtam či v tom je nejaký podstatný rozdiel. Ďakujem a s pozdravom TM
Dobrý den. Rozdíl v tom není, platíte si jenom větší stáří. Jediná výhoda co mě napadá je, že díky většímu stáří by měl být i více odolný. Ale největší odolnost se získá (platí obecně), když si rostlinku vypěstujete přímo na místě ze semene, kde bude v budoucnu i jako dospělá a bude tak co nejvíce adaptovaná na prostředí.
Vážení, vloni na podzim jsem zakoupil na výstavě v Trutnově 1 ks sazenice javoru mandžuského v květináči asi 30 cm vysokého. Zajímá mne jaké je jeho nejvhodnější umístnění, tedy, zda může být na nechráněném místě a plně vystaven slunci a zda je možné a kdy jej zkracovat, či tvarovat do širšího tvaru. Zatím venku dobře přezimoval a má téměř 45 cm výšky. Dík za odpověď a zdravím Hrdý
Dobrý den, mám dotaz. Koupila jsem si Acer Palmatum (Bloogood), velikost cca 150cm. Je možné ho pěstovat také v nějakém velkém květináči? Jde mi o to, že jsme ho prozatím umístili na terasu, než vybereme vhodné místo pro zasazení do zahrady, a nám se tam moc líbí. Vím, že musí mít dostatečnou zálivku, zvláště, když ho máme na jižní straně. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji a přeji hezký den.Nováková
K použití těchto semen chci podotknout,že by měla být neprodleně uložena ke stratifikaci,t.j.uložena do vlhkého písku do jara při teplotě 2-5°C.Na jaře vyjmout,namočit na 24 hodin do vlažné vody, pak vyset a udržovat v bezmrazém prostředí.Výsev v této době nedoporučuji - zaschlá semena buď nevyklíčí,mohou shnít,nebo po eventuálním vyklíčení nepřežijí zimu,ani při bezmrazém přezimování,neboť rostlinky by byly velmi slabé. Javor cukrový by ve středních Čechách měl růst bezproblémově - když roste v Kanadě,kde je mnohem drsnější podnebí,poroste i u nás.Jestli se z něj u nás dá získávat šťáva,nevím,ale chce to za 1.- mít s tím zkušenosti,nebo to nastudovat,za 2.- šťáva se dá( podle mého odhadu) získat až ze vzrostlejších stromů,o průměru kmene aspoň 10 cm - mladší exempláře by úbytek mízy nemusely přežít.Javory obecně roní mízu v zimě,nebo v předjaří i ze sebemenšího poranění ve velkém množství(např.na konci ulomené větévky se v zimě mohou tvořit z mízy rampouchy).