karta rostliny zobrazena tento rok 289x
poslední revize 31.05.2015
Subtropické popínavé a převislé : Magnoliopsida / Dipsacales / Caprifoliaceae / Lonicera
Roste na Sibiři, Kamčatce, Sachalinu a Kurilských ostrovech v podobě bohatě větveného opadavé keře s okrouhlou korunou. Není samosprašná, ale existují i samosprašné odrůdy. Dorůstá výšky 1,5 - 2 (i 2,5)m. Borka je na starých větvích šedá, v mládí nažloutlá nebo šedohnědá. Větve bývají v mládí hustě ochlupené (2 typy chlupů), ve 2 letech ochlupené, pupeny dlouhé do 1,5cm, krátce ochlupené kolem kýlu šupiny. Palisty jsou na sterilních a obvykle i rašících větvích, bývají malé, dlouhé 7 - 8mm. Listy jsou eliptické a dlouze eliptické či dlouze obvejčité, spodní dlouhé 2 - 3cm, ostatní dlouhé 4 - 10cm, široké 1 - 4cm, báze zaobleně klínovitá až uťatá či klínovitá, konec tupý nebo krátce zašpičatělý, v mládí z obou stran bývají jemně hustě ochlupené, později téměř holé a řapíky jsou dlouhé 2 - 3cm. Kvete žlutými květy umístěnými obvykle v paždí 2 spodních párů listů, listeny jsou dlouhé 0,7 - 1,4cm, kališní lem není příliš rozeklaný, koruna nažloutlá nebo žlutozelená, lem na vnější straně hustě ochlupený, trubka dlouhá 1 - 1,6cm, nálevkovitá nebo dlouze zvonkovitě nálevkovitá, laloky lemu bývají podlouhle vejčité nebo vejčité, pozvolna krátce zašpičatělé (i tupé). Plodem jsou složené dlouze eliptické jedlé bobule délky 1 - 1,6cm. Dozrávají v květnu a kromě konzumace se hodí i jako přírodní barvivo. Jsou také dobré jako zdroj vitamínů C a B. Existují vnitrodruhové taxony:
Nemá specifické požadavky na půdu, lepší je ale s dostatkem živin. Vyvarujte se ale suchých míst, od jara je potřeba, aby měla dostatek vody. Odolává mrazům až do -45°C (v květu do -8°C).
Množíme semenem, hřížením nebo na konci léta polodřevitými řízky o délce 10cm.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: L. coerulea subsp. edulis, L. coerulea var. kamtschatica, L. coerulea var. villosa
Roste zejména v Asii v podobě opadavého (i stálezeleného) vzpřímeného, ovíjivého až plazivého keře nebo polokeře, někdy i nízké stromu. Dorůstá výšky 3 - 4m. Větve jsou duté, přerušované pouze dření. Listy jsou vstřícné, někdy přeslenité, krátce řapíkaté, papírovité až kožovité, celokrajné, vzácně zubaté nebo dělené. Květy jsou 5tičetné, 2pyské, vzácně pravidelné, tyčinek 5, jsou seskupené v úžlabních vidlanech nebo hlávkách anebo 3 - 6tičetných lichopřeslenech, koruna bývá dlouze nebo krátce trubkovitá, zvonkovitá, válcovitá nebo nálevkovitá, barva bílá, žlutá, červená nebo růžově červená. Plodem je bobule s několika semeny v barvě červené, modro černé nebo černé. Existují vnitrodruhové taxony:
Nejsou náročné na stanoviště a nemají speciální nároky na půdu. Mohou se vysazovat na slunce i do stínu, kde stín je lepší varianta. Dobře snáší řez. Květy na keřích vydrží po dlouhou dobu a krásně voní. Je vhodný pro tvorbu živých plotů.
Množí se semeny, dřevitými řízky anebo hřížením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: